Cvičení při reprodukované hudbě, někdy též nazývané ,,džezgymnastika´´, se u nás v poslední době značně rozšířilo. Při hudbě můžeme s úspěchem cvičit i doma. Hudba svou emocionální působivostí dodá domácímu cvičení radost z pohybu, ovlivní náladu a dobrou pohodu.
Je jen třeba, abychom si zvolili vhodnou hudbu. Volíme takové skladby, které mají jasné členění, výrazný rytmus a stálé tempo. Stejné požadavky máme i na výběr zpívaných písní, u nichž musíte dávat pozor, aby zpěv příliš nepřehlušoval nebo nerozmazával rytmický doprovod. Velmi vděčné jsou hudební skladby s rovnoměrnou rytmizací a dobře členěnými motivy, při kterých můžeme cvičit v pomalém, středním nebo rychlém tempu (jeden pohyb na čtyři doby, na dvě doby nebo na jednu dobu). Hudební skladby vyhraněně volného tempa, žánrově klidné, jemné až něžné jsou vhodné pro vedené pohyby, pro postupné klony páteře, pohyby pánve a pro relaxaci.
Na skladby živé ve výbušném, rychlém tempu se dobře cvičí švihové pohyby, poskoky, chůze a běh nebo rychlé posilovací cviky, např. kliky. Aby hudební celky, na které cvičíme, nepůsobily monotónně, střídáme charakter, tempo i takt jednotlivých nahrávek, střídáme orchestrální skladby se zpívanými, využíváme hudby populární, taneční, beatové i džezové. Při spojování pohybu s hudbou je třeba respektovat některé zákonitosti. Především musí být v souladu takt pohybu s taktem (metrem) hudby.
To znamená, je – li hudební takt 2/4, musíme cvik nebo soustavu rytmizovat do 2 nebo 4 dob. To se týká i tempa. Doba v hudbě musí odpovídat době při cvičení (nebo jejímu násobku). Právě tak je třeba respektovat charakter hudby při volbě pohybu na ni. Hudba musí pohyb podpořit, inspirovat, stimulovat a nikoliv narušovat. Doma máme více možností, jak si hudbu zajistit. Ale co když vyrazíme ven? To už v dnešní době také není žádný problém, stačí si vzít sluchátka. Tak na co ještě čekáte?
