Apeniny jsou dost často opomíjené horské pohoří. Z Česka je to k nim relativně daleko, jsou menší než Alpy, přes které musí člověk tak jako tak přejet nebo přeletět, a v létě jejich převážně vápencové svahy nenabízí nic než teplo a horko. Přes to by se sem měl člověk aspoň jednou vydat – koneckonců, táhnou se přes celý Apeninský poloostrov a tvořily významnou část vývoje celé Itálie.
Nejvyšší hora Apenin, Corno Grande, má jen těsně pod 3000 m n. m., 2912. Leží v Gran Sasso, národním parku jen kouske od Campo Imperatore, obrovské náhorní plošiny, která ve výšce cca 2 kilometrů nad mořem přímo přiléhá k nejvyššímu vrcholu. O plošině jste ale nejspíš slyšeli z jiného důvodu – přímo na její hraně s přilehlým svahem leží hotel, kde trávil několik let ve vězení Alberto Mussolini, dokud ho nacisté neosvobodili. Pod horou se také nachází ledovec Calderone, nejjižnější ledovec v celé Evropě, v současné době bohužel na prudkém ústup.
Jak se tam dostat?
Gran Sasso už je poměrně dost daleko, aby se tam dalo pohodlně dojet autem. Leží totiž takřka na úrovni Říma. Vyplatí se tak letět do Říma nebo do Pescara na opačné straně Apenin a do Assergi, vesničky pod náhorní plošinou, se dostat buď půjčeným autem, stopem nebo autobusem. Výbornou ekologičtější alternativou je pak využít noční vlak, který jede přímo z Vídně.
Výstup z jihu
V celém národním Gran Sasso je nespočet relativně dobře značených cest a v případě zájmu se dá i celý park přejít od severozápadu až na jihovýchod, nicméně pro výstup na nejvyšší horu se primárně používají dvě cesty – ze severu a z jihu. Přímo pod horou vede dálniční tunel, můžete si tak svobodně vybrat beze strachu zbytečných objížděk.
Z jihu se vyráží z vesnice Assergi, konkrétně z dolní stanice lanovky Fonte Cerreto. Lanovka vede k právě zmiňovanému Hotelu Campo Imperatore (k němu se dá i dojet autem). Lanovku můžete využít, ušetříte si skoro přesně jeden vertikální kilometr. Dobrodružnější alternativou je jít cestou pod lany, ještě příjemnější pak použít značenou stezku přes Passo del Lupo. I tak je to ale 1000 metrů převýšení na cca 6 km.
Přes hřeben až nahoru
Od hotelu/lanovky budete muset vystoupat dalších 300 výškových metrů nahoru na hlavní Apeninský hřeben. Můžete buď přímo do sedla Sella di Monte Aquila (2335 m n. m.) nebo to vzít přes Rifugio Duca degli Abruzzi a Picco Confalonieri (2422 m n. m.). Ať tak či tak, ze sedla si budete muset vybrat, neboť odbočujete z hlavního hřebene – čeká vás 600 výškových metrů a dvě možné cesty.
První z nich vede více východně a určitě ji použijete pro sestup. Prochází přes sedlo Sella del Brecciaio (2506 m n. m.) a v podstatě celá trasa je relativně technicky nenáročná pěšina až na vrchol. Jediné, s čím musíte počítat, jsou sněhová pole přítomná skoro po celý rok – koneckonců, proto se tu ještě pořád nachází ledovec. Asi kilometr na východ od cesty se nachází Rifugio Garibaldi.
Nahoru ferratou
Druhá, mnohem zajímavější cesta, vede v podstatě přímo na vrchol. Ačkoliv není značená jako via ferrata, ferratové vybavení tu určitě využijete. Minimálně helma je tu základ a je tu i několik kramlí a žebříků, kde můžou ti, co mají strach z výšek, mít velké problémy, doporučujeme tak mít s sebou i sedáka a ferratovou brzdu. Zhruba po 300 výškových metrech se odpojuje Ferrata Bafile, která vede až k bivaku Bivacco Bafile, malé budce pro 6 lidí postavené na ostrohu skály. Dolů z vrcholu určitě zvolte jinou cestu.
Výstup ze severu.
Ze severu začínáte také v dolní stanici lanovky, tentokrát v lyžařském středisku Prati di Tivo. Na výběr máte opět dvě trasy. Delší, ale pozvolnější (10,6 km, 1500m+) vede velkým ledovcovým údolím přímo na jih a posléze se připojí u již zmiňované Rifugio Garibaldi k trase z jihu.
Přímější trasa opět zahrnuje výstup pod lany, cca do výšky 2000 m n. m. Jednoduchou cestou se pak přesunete do 2400 m n. m. k Rifugio Carlo Franchetti, odkud následuje velmi prudký, avšak ne úplně technický výstup přes sedlo Sella dei due Corni a Passo del Cannone až na vrchol. Kromě toho můžete z chaty zvolit Ferratu Ricci pro výstup kolem ledovce. Je možné také vystoupat na Corno Piccolo (2655 m n. m.) nebo na jeden z mnoha dalších vrcholů Corno Grande.
Další možnosti v oblasti
Apeniny obsahují stovky až tisíce vrcholů vyšších než dva tisíce metrů (podle toho, jakou prominenci si nastavíte). V horách by se dalo doslova strávit několik životů. Oblast Grand Sasso je turisticky poměrně populární, a proto je tu i relativně dobrá infrastruktura – zejména možnost spaní a občerstvování na chatách nebo značení tras. Počítejte s tím, že kvůli vápencovému podloží je tu velmi málo vody, tj. si ji vždy vezměte hodně s sebou.
Z hor, které stojí za návštěvu, lze určitě vypíchnout Pizzo Intermesoli (2635 m n. m.), Pizzo Cefalone (2533 m n. m.), Monte Portella (2388 m n. m.) nebo Monte Aquila (2498 m n. m.). V oblasti je i celá řada různě více či méně udržovaných bivaků, takže tu lze i několik dní bez kontaktů s jakoukoliv civilizací.
