Umělý spánek je záměrně navozený stav s cílem zajistit útlum vědomí. Využívá se k tomu farmakologických metod a jde o standardní léčebný postup u pacientů po závažných úrazech, při operacích a rekonvalescenci apod. Na rozdíl od kómatu, které je výsledkem poškození mozku, se jedná vždy o vratný proces.
Umělý spánek neboli anestezie je někdy považována za největší dar lékařské vědě. Poprvé byl tento postup využit už v roce 1846, a to americkým zubařem, o rok později v Praze. Co se týče aktuálních statistik, ročně je u nás provedeno zhruba 850 tisíc anestezií, z toho 100 tisíc se týká dětských pacientů.
Různé druhy umělého spánku
Anestezie jako taková může mít různou podobu. Liší se nejen délkou, ale také hloubkou. Při mělkém umělém spánku je schopen pacient reagovat na pokyny lékaře, při hlubokém je v bezvědomí a nevnímá okolí.
O tom, jaký druh anestezie daná osoba potřebuje, rozhoduje nejen typ zákroku, ale i stav jedince, jeho věk, diagnóza atd. Ohledně probouzení následně platí jednoduchá rovnice – čím hlubší a delší anestezie je, tím větší riziko představuje probouzení.
Jak se umělý spánek navozuje?
K uvedení pacienta do umělého spánku používají lékaři speciální léky a anesteziologické plyny. Oboje působí na centrální nervový systém. V současné době je pro tyto účely obvykle využíván isofluran, dříve to byl hlavně oxid dusný, jinak zvaný rajský plyn.
Jestliže jde o uspání pomocí plynu, jedinec ho vdechuje, čímž se látka dostane do plic a dýchacích cest. Poté dojde k jejímu přenosu do krve, která se následně postará o to, že zapůsobí v mozku a orgánech. Anestezie může být aplikována i nitrožilně, kdy pacient usne mnohem rychleji, zhruba do 10 vteřin.
Rizika umělého spánku
I když je v dnešní době anestezie naprosto bezpečný postupem, neměli bychom zapomenout na možné komplikace s ní spojené. Jak už bylo zmíněno na řádcích výše, především u dlouhodobého umělého spánku existují rizika ovlivňující celkové zdraví pacienta:
- proleženiny
- infekce
- úbytek aktivní svalové hmoty
- posttraumatický stresový syndrom
O tom, jak dlouho bude daná osoba v umělém spánku, rozhoduje její klinický stav. Základní podmínkou pro začátek probouzení je, aby byly stabilizovány všechny vitální funkce. Samozřejmě ale platí, že celkovou dobu není vhodné jakkoliv prodlužovat.
Jak se na plánovanou anestezii připravit?
Jestliže vás čeká operace, před kterou budete uvedeni do umělého spánku, měli byste dodržet následující doporučení:
- alespoň 2 týdny před operací nekouřit
- večer před operací nejíst
- 6 hodin před operací nepít
- ničeho se nebát a spolupracovat s lékaři
