Čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva) je jednou z hub, kterou můžete sbírat také v prosinci, kdy ještě roste. Jedná se o jedlý druh houby, která se vyznačuje béžovým až šedavě hnědým kloboučkem. Pro svůj růst preferuje vápenaté louky, občas roste také v lese. Obvykle je můžeme najít ve skupinách, jejichž kloboučky se vzájemně dotýkají. Ne vždy je možné tuto houbu najít v prosinci – je důležité, aby bylo teplejší počasí. Je rozšířená téměř po celé části pevninské Evropy, ale také ve Velké Británii a Irsku.
Taxonomická historie
S čirůvkou to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Původně byla nazvána Agaricus personatus, když ji identifikoval významný švédský mykolog Elias Magnus Fries. Bylo to v roce 1818 a nebyla to chyba – většina hub z žábry byla zařazena do rodu Agaricus. Později ale byla celá tato skupina hub rozdělena do mnoha nových rodů. Mordecai Cubitt Cooke přejmenoval čirůvku na Lepista personata (to bylo v roce 1871). V roce 1960 ji anglický mykolog Peter Darbishire Orton přejmenoval na Lepista saeva.
Původ názvu
Latiské slovo Lepista můžeme volně přeložit jako pohár nebo džbán. Tento název je odvozen pravděpodobně od tvaru kloboučku, který se po čase může stát konkávním (jakoby se otočí nahoru a vytvoří tak kalich). Druhové jméno saeva překládáme jako divoký.
Jak poznat čirůvku?
Klobouk houby je široký obvykle 50 až 150 mm a je hladký. Má krémovou až žlutohnědou barvu, která je zpočátku klenutá, později plochá, v dospělosti dokonce různě zprohýbaná či do středu promáčklá. Okraj je zakřivený. Lupeny (lidově bychom řekli žábry) jsou u mladých hub zvlněné až volné a mají téměř bílou barvu. Jak plodnice dozrává, získávají narůžovělou až nahnědlou barvu. Třeň dosahuje v průměru 15 až 25 mm a je vysoká 40 až 60 mm. Její barva je purpurová. Třeň je obvykle vláknitá a na bázi může být někdy mírně baňatá. Dužina má bílou až béžovou barvu, na řezu je neměnná.
Čirůvka v kuchyni
Tuto houbu považujeme za jedlou a chutnou – vyznačuje se výrazným aroma. U citlivých jedinců ale může dojít k podráždění žaludku, proto je dobré tuto houbu vyzkoušet nejprve v malém množství. Dužina houby je pevná a má lehce oříškovou chuť. Nejlepší jsou mladé houby. Protože jsou stonky obvykle tužší než samotné kloboučky, často se tepelně zpracovávají dříve – anebo se odřežou, nasuší a rozdrtí na prášek. Ten je možné použít jako houbové koření, například do polévek.
Čirůvka dvoubarvá je houba, kterou bychom nikdy neměli jíst syrovou – teprve až po uvaření. Skvělé jsou její kombinace s drůbežím masem, ale také s telecím či vepřovým. Doplňují chuť některých sýrů, hodí se k těstovinám i rýži. Používají se také ve vaječných omeletách – zde je ale důležité zaměřit se na to, aby prošly dostatečně dlouhou tepelnou úpravou. Pokud je konzumujeme syrové, mohou způsobit zažívací potíže a žaludeční nevolnosti.
Houbová polévka
Z čirůvek je možné připravit chutnou polévku, která zahřeje zejména na podzim a v zimě, kdy je hlavní sezóna těchto hub. Připravte si asi 1 šálek čirůvek, které nakrájíte na kousky. Poté si vezměte 1 malou šalotku a nasekejte ji na jemno. V hrnci nechte rozpusti 1 lžíci másla a opékejte na ní čirůvky i šalotku. Po asi 2 minutách je hotovo. Vlijte 125 ml mléka a 125 ml smetany, 250 ml kuřecího vývaru a pár kapek anýzového extraktu (můžete vynechat). Osolte a opepřete podle chuti. Přiveďte k varu a poté snižte teplotu. Mezitím si smíchejte 4 vaječné bílky a 50 ml smetany. Vlijte to do polévky a rozšlehejte.
Nakládané čirůvky
Čirůvky v libovolném množství si očistíme – obvyklým znečištěním je půda, suchá tráva, prach a další. Nejprve se ručně snažíme odstranit veškeré tyto nečistoty, poté je dobré houby ještě propláchnout v sítku pod tekoucí vodou. Poté je dáme do misky, kterou zaplníme vodou. Takto necháme houby odstát po dobu 30 minut. Po uplynutí této vody slijeme, čímž se zbavíme dalších nečistot. Tento postup opakujeme ještě minimálně dvakrát. Čirůvky jsou jemné houby, které mohou skrývat nečistoty i ve svých lupenech. Poté houby ručně přesuneme do hrnce (nepřesypáváme, v míse zůstane ještě zbytek špinavé vody). Znovu zalijeme vodou, tentokráte však vodu zahříváme a houby povaříme po dobu asi 20 minut. Nyní si připravíme nálev. Budeme potřebovat:
- 500 ml vody,
- 1,5 lžíce octa,
- 1 lžíce soli,
- 1 lžíce cukru,
- 2 ks bobkové listy,
- 3 kuličky nového koření,
- 5 kuliček pepře celého,
- 2 ks hřebíčku.
Všechny ingredience na nálev smícháme v hrnci a přivedeme k varu. Přisypeme houby. Povaříme 12 minut. Po uplynutí této doby odstavíme, a ještě horké i s nálevem plníme do zavařovacích sklenic. Zavíčkujeme a otočíme je dnem vzhůru. Pokud toužíte po delší trvanlivosti, nezapomeňte sterilovat.
Čirůvky na slanině
Čirůvky (množství asi 250 g) si očistíme a nakrájíme na tenké proužky. Nakrájíme si 100 g slaniny na malé kostičky a ty spolu s 1 lžící másla opékáme. Jakmile se slanina rozvoní, přidáme houby a mírně osmahneme. Zalijeme vodou a necháme 10 minut podusit. Mezitím si v malé míse smícháme 240 ml smetany a 2 lžíce hladké mouky. Tuto směs vlijeme k houbám a povaříme ještě asi 20 minut. Nezapomeňte v průběhu míchat, protože mouka se ráda připaluje. Nakonec ochutíme solí, pepřem, octem a citronovou šťávou.
Zdravotní účinky čirůvky
Mezi hlavní zdravotní účinky čirůvky dvoubarvé řadíme její antibakteriální, antifungální a antioxidační účinky. Houba je cenným zdrojem mědi, zinku, manganu, které jsou důležité pro naše zdraví a pohodu celého našeho těla. Je také bohatý na thiamin a riboflavin. Pochlubit se může i poměrně vysokým množstvím bílkovin. Obsahuje také draslík a kyselinu listovou, která je mimo jiné důležitá při léčbě neplodnosti.
