Do Třeboně se nejezdí jen pro třeboňského kapra nebo do lázní. V Třeboni je možno strávit hodnotnou aktivní dovolenou, při které budou spokojeni malí, velcí, méně i více zdatní pěší turisté. Kolem Třeboně lze nachodit dost kilometrů a přitom vidět mnoho zajímavých míst.
Třeboň je na turisty připravena
Zda se kolem Třeboně opravdu „pasou koně“, o tom se lze přesvědčit na mnoha výletech, které hvězdicovitě směřují právě z titulního jihočeského města.
- Třeboň je známa rybníkářskou tradicí,
- ale také ji najdeme na seznamu českých lázeňských měst.
Ubytování v Třeboni
V Třeboni je dostatek ubytovacích kapacit všech cenových skupin: od hotelů přes penziony až po kempy, které možná nejvíc vyhoví nárokům skromnějších pěších turistů. Většina ubytovacích objektů má své webové stránky, takže možno noclehy zamluvit už z domu. V Třeboni se ale dá ubytovat i bez předchozí domluvi. V takovém případě je ideální začít třeboňský pobyt v informačním centru na Masarykově náměstí.
Do Třeboně
Doprava do Třeboně je pohodlná – ať už autem, autobusem či vlakem.
- Z Prahy to je asi 140 km,
- z Brna necelých 160 km,
- z Ostravy asi 323 kilometrů.
Dobré boty, podrobná mapa (lze získat v infocentru) a vůle chodit pěšky jsou potřebné již pro samotnou prohlídku Třeboně. Turisté jeden dva dny ani nemusejí ani opustit hradby města (respektive se od nich příliš nevzdalovat), aby nachodili své denní penzum kilometrů.
V Třeboni od A po Zet
- Augustiánský klášter, národní kulturní památka
- Balvan inženýra Pavla Pavla na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací „U Světa“ na Hliníku
- Barokní kaple Nejsvětější Trojice při Pražské silnici
- Barokní schwarzenberský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím
- Barokní sochy a sousoší ve městě (sv. Václav, dvakrát sv. Jan Nepomucký, sv. Jiljí, sv. Augustin, Ježíš Kristus a další)
- Beseda na Masarykově náměstí
- Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)
- Čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)
- Děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny, a třeboňskou Madonou a původně také s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře, dnes vystavenými v Národní galerii v Praze
- Domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší sv. Jana Nepomuckého
- Dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
- Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
- Historická obchodní Březanova ulice s podloubími
- Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
- Hotel Bílý koníček, renesanční dům na náměstí
- Hotel Zlatá hvězda, renesanční dům na náměstí
- Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
- Kaple sv. Barbory a sv. Kateřiny datovaná 1747, v ulici Svatopluka Čecha
- Knížecí pivovar Regent (1379), stylová restaurace
- Konstruktivistická budova spořitelny na Masarykové náměstí
- Kostel sv. Alžběty se hřbitovem na Budějovickém předměstí
- Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901(od roku 2013 je ve 42 metry vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického výtvarného umění)
- Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, Mariánským sloupem a kamennou kašnou
- Nová řeka
- Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
- Palackého náměstí (Na Hliníku) s budovou kasáren z 18. století, dnes sídlem městského úřadu (přesídlil v roce 2012 z Masarykova náměstí)
- Pergola a barokní kaple sv. Víta, nástropní obraz předání ramene sv. Víta svatému Václavu
- Renesanční budova radnice s věží, kde dnes sídlí Tylovo divadlo, městské muzeum a základní umělecká škola
- Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia
- Secesní budova finančního úřadu ve Vrchlického ulici (do roku 2014 sídlo katastrálního úřadu)
- Třeboňské městské opevnění
- Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
- Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
- Zámek Třeboň s barokní kašnou a zámeckým parkem, národní kulturní památka
- Zlatá stoka
Okolo Třeboně…
Schwarzenberská hrobka
Půldenní naprosto nenáročná procházka je návštěva posledního odpočinku Schwarzenberků. Stavba je situována v lesoparku ani ne dva kilometry od centra Třeboně. Dvoupodlažní budovu s monumentálním schodištěm navrhl podle vzoru italského Campo Santo knížecí stavitel Damasius Deworetský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Novogotický oltář z bílého pískovce, sádry a mramoru je dílem sochaře Josefa Pokorného. Spolu s dalšími historickými památkami třeboňského rybníkářského dědictví byla Schwarzenberská hrobka nominována k zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Cesta kolem Světa
Asi dvanáct kilometrů se našlape při „Cestě kolem Světa“. Tak je nazvána naučná stezka, kterou tvoří uzavřený okruh kolem rybníku Svět na jihozápadním okraji města Třeboně. „Na šestnácti informačních tabulích stezka poskytuje návštěvníkům základní informace o vývoji Třeboňska. Většina informačních panelů je věnována základním ekologickým vztahům v přírodě a jednotlivým rostlinným a živočišným druhům, typickým pro různá společenstva třeboňské krajiny. Mimo to také přibližuje historii rybníkářství, lázeňství a vývoj lidové architektury,“ tak je stezka charakterizována na informačním serveru trebonsko.cz. Trasa stezky vede po polních a lesních cestách, část po lučních pěšinách a také po hrázi rybníka Svět. K vybavení stezky patří i odpočinková místa s lavičkami, mnohé s výhledy na rybník a do krajiny.
- Na cestu kolem Světa je dobré vybavit se koupacími potřebami a především v létě pitím a repelenty. U rybníka nejsou komáři žádným překvapením.
- Po cestě se pěší turisté setkávají s cyklisty.
- Cestu kolem Světa nelze v plném pohodlí absolvovat s dětským kočárkem, v některých úsecích by bylo nutno jej přenášet, anebo jet po louce.
- Díky častým odpočinkovým místu zvládnou „Cestu kolem Světa“ i předškolní děti (jsou-li zvyklé chodit).
K Rožmberku, „jihočeskému moři“
Pěkný je výlet k rybníku Rožmberku. Z Třeboně se musí přejet vlakem (směr Veselí nad Lužnicí) do zastávky Lužnice. Od vlakové zastávky se turisté vydají po silnici vpravo a před vesnicí odbočí znovu vpravo. Malí silnička značení jen šipkami (nikoliv turistickými značkami) dovede k Rožmberské baště, kde se napojí na červenou turistickou značku. Po prohlídce všech rožmberských zajímavostí se po červené vrátí do Třeboně (necelých sedm kilometrů, vhodné i pro děti).
- Rybník Rožmberk je nejen největším třeboňským rybníkem, ale také největším českým rybníkem.
- Hráz je dlouhá 2430 m, až 10 m vysoká a u paty 55 m široká, šířka koruny je 11 metrů.
- Na hrázi rostou 150 až 400 let staré duby.
- Rybník má v současné době výměru 647 ha (původně měl rozlohu asi 1060 ha a zaplavoval louky až na okraji Třeboně).
- Pod hrází jsou historické sádky, které se dnes využívají pouze při výlovu Rožmberka.
- Rybník Rožmberk se poslední dobou loví každý rok, zpravidla druhý víkend v říjnu. Jedná se o slavnostní výlov, kterým třeboňští rybáři zahajují podzimní výlovy. Událost každoročně přiláká na hráz desetitisíce návštěvníků; je to nejvíce navštěvovaný výlov Česka.
