O bodu varu nás učili už na základní škole v hodinách fyziky. Často se ale zmiňuje i v souvislosti s vařením: „potravinu vložte do hrnce, až voda dosáhne bodu varu.“ Přemýšleli jste někdy nad tím, kdy skutečně k bodu varu dochází a za jakých podmínek? Pojďme si oprášit základní znalosti a zastavme se také u oblíbeného tlakového hrnce, který s touto problematikou velmi úzce souvisí.
V první řadě se pojďme zaměřit na definici bodu varu. Jednoduchá poučka ze základních škol uvádí, že bod varu je teplota, při které kapalina vře. Z fyzikálního hlediska se jedná o teplotu, při které dochází k vyrovnání tlaku par kapaliny s tlakem okolního plynu. Teplota neboli bod varu tak úzce závisí na atmosférickém tlaku, tedy na tlaku, který je působen na kapalinu.
Voda nemusí vřít jen při 100 stupních
Všichni také víme, že bod varu vody je 100 stupňů Celsia. To ale platí jen v případě, že atmosférický tlak odpovídá normálnímu tlaku. Tlak vzduchu je totiž závislý na mnoha faktorech, zejména na nadmořské výšce, ale také na teplotě, hustotě atmosféry či velikosti tíhového zrychlení. Pro fyzikální potřeby se tak zavedl pojem označovaný jak normální tlak, který odpovídá hodnotě 1013,25 hPa (hektopascalů).
Čím vyšší nadmořská výška, tím nižší tlak, a tedy i nižší bod varu. Proto platí, že v horách, a především ve vysokých horách, začne voda vřít už při nižších teplotách. Ve výšce kolem 2 tisíc metrů nad moře je bod varu vody kolem 95 °C, ve výšce kolem 5 800 m n. m. dokonce jen 81 °C.
Tlakový hrnec
Na fyzikálním principu závislosti bodu varu na tlaku fungují i mezi mnohými kuchaři oblíbené tlakové hrnce. Používají se v mnoha domácnostech, protože urychlují délku vaření potravin. Jak je to možné? Je to z důvodu, že při vaření v tlakovém hrnci dosahuje bod varu vody až 120 až 130 °C. Až potom začíná voda vřít, takže se potraviny vaří při výrazně vyšší teplotě, a tedy i rychleji. To při vaření v obyčejném hrnci není možné, protože se voda začne zkrátka vypařovat. Jak je možné, že u tlakového hrnce voda vře až při cca 120 °C?
Je to z důvodu, že uvnitř uzavřeného hrnce je mnohem vyšší než normální tlak. Zatímco na horách je tlak nižší a voda vře při méně než 100 °C, v případě tlakových hrnců je tomu právě naopak. Vysoký tlak v hrnci ale představuje určité riziko poškození a v nejhorším případě i výbuchu. Moderní tlakové hrnce jsou ale zkonstruovány tak, aby k takovému selhání nemohlo dojít a doplňují se řadou pojistek.
Věříme, že jsme vám pomohli se v problematice bodu varu zorientovat. Vidíte, že i znalosti z fyziky využíváme i v běžném životě, v tomto případě při vaření.
