Bivakování je jednou ze základních outdoorových dovedností. Pokud jste jej ještě nemuseli dělat, gratulujeme, ale jistojistě vás to v brzké době nemine. Pohodlí horských chat je skoro vždycky velmi lákavé, ale ne nadarmo se říká, že právě spaní pod hvězdami je víc než 5hvězdičkový hotel… V jistých oblastech (nejenom světa nebo Evropy, ale i Česka) vám ani nic jiného než bivakovat nezbyde, pokud se chcete podívat na ty nejzajímavější místa.
Rozlišujeme dva druhy základní druhy bivaků – plánované a neplánované. Zatímco u těch plánovaných máme skoro vždycky všechno, co potřebujeme (většinou tedy stan/žďárák, spacák a karimatku), u těch neplánovaných toho máme buď málo, nebo takřka nic. Nejčastěji se do takových situacích dostaneme při přecenění našich vlastních sil, při úrazu nebo nečekané prudké změně počasí. Pojďme si ale ukázat, jak na to v obou případech.
V první řadě bezpečnost
Možná bychom na prvním čekali pohodlí, protože právě na tom, jak se vyspíte, záleží, jak moc si užijete další den. Prioritou číslo jedna je ale určitě bezpečnost. V noci se totiž musíme chránit před spoustou vlivů, jedno, jestli bivakujeme plánovaně nebo neplánovaně.
V českých podmínkách je dost pravděpodobně největším nebezpečím bouřka. Šance, že by váš stan blesk přitáhl blesk na širém poli je sice malá, nicméně ne nenulová. Určitě je hloupost stavět stan vedle skalní stěny nebo pod linii převisu, právě tam totiž vedou spádové linie blesku. Ze stanu je dobré vyházet všechny kovové věci, jako třeba karabiny, cepíny, mačky atp., právě ty fungují jako magnet. Ideální místo je vedle malého kopečku nebo ve svahu, aby váš stan aspoň v okruhu 20 metrů nebyl nejvyšším objektem.
To ale není všechno; už jen třeba na Slovensku může být problémem zvěř (zejména medvědi). Obecně je velmi užitečné ze stanu dostat všechno jídlo, speciálně to, které zvěři voní, a zavěsit jej o pár desítek metrů dále na strom. V případě exotičtějších destinací je vždycky dobré udělat si podrobný průzkum, co vás může sežrat/zabít, a hlavně tedy jak se předtím chránit.
V případě spaní u vody si pořádně rozmyslete, jestli vás náhodou i malá říčka nemůže vyplavit. Pod velkými horskými štíty hrozí pád kamenů (v létě) nebo i lavin (v zimě), není tedy nejrozumnější spát tam, kde vás může cokoliv z toho trefit. V případě, že bivakujete ve skalní stěně, rozhodně není špatný nápad spát v sedáku a být přitom cvaknutý do skoby. Moment šoku, že jste se ve spánku převalili z plošinky a letíte dolů, by jistě nebyl příjemný.
Nezapomeňte na pohodlí
V případě plánovaných bivaků tohle moc řešit nemusíme, jakžtakž se vyspíme vždycky. Asi ani není třeba dodávat, že si každopádně lépe odpočineme na rovinaté trávě, než v kamenitém svahu. Pokud chceme být drsní a spát pod širákem, přestože máme stan v batohu, je dobré si dopředu zkontrolovat předpověď, že opravdu nezačne pršet. Nebo aspoň umět ten stan rychle postavit. Za větrných dnů je taky velmi užitečné spát v závětří, nebo si jedno postavit.
Pokud ale musíme spát neplánovaně, je to o dost složitější. Na pohodlnou noc můžeme skoro zapomenout, ale můžeme udělat něco pro to, abychom se aspoň trochu vyspali. Úplnou výhrou je, pokud najdeme jeskyni. V ní totiž nefouká, neprší a pokud je přijatelně malá, můžeme si ji i trochu vyhřát. V případě nižších nadmořských výšek se nebojte využít jakýchkoliv seníků, krmelců a jiných přístřešků – v Česku můžete použít třeba boudy.info. V některých horách je zase vystavěno relativně hodně bivaků (malých chatek), které jsou určené právě pro nouzové přespání.
Hodí se vědět, jak z ničeho rozdělat oheň, abyste se aspoň trochu zahřáli. V zimě vůbec není špatný nápad využít přirozené izolace sněhu a udělat si záhrab. Pokud selžou všechny tyto techniky a jsme uvízlí někde uprostřed několikasetmetrové stěny, snažte se aspoň najít kousek rovné plošinky. V některých případech si ji můžete i pomocí kamení a mechu svépomocí postavit. Zabijete tím většinu času pro spánek, ale ten byste stejně neměli, tak noc aspoň rychleji uteče.
Co mít vždycky s sebou?
I když jdete jen na krátkou túru, jsou věci, které vám v případě neplánovaných bivaků neskutečně ulehčí život. První z nich je určitě čelovka, bez ní totiž neuděláte vůbec nic. Ohromně vděční budete i za žďárák nebo cokoliv jiného, do čeho se můžete zabalit. Velkou prací odvede i obyčejnou alufolie, kterou byste tak jako tak měli mít v lékarničce.
Hodí se taky cokoliv (i kdyby to měla být bunda), co vás bude izolovat od země. Podobně oceníte čepici, buff, rukavice nebo zkrátka cokoliv, co zabrání, aby vám teplo unikalo okrajovými částmi těla. Od země vás dokáže dobře odizolovat i třeba kleč. Je nesmysl zouvat si boty. Pokud máte lezečky i pohorky, je určitě rozumnější přezout se do pohorek.
Hlavně ale pamatujte: first things first. Primární je vaše bezpečí, a třeba lézt neznámým terénem potmě má od něj hodně daleko. I za cenu neprospané noci je občas lepší se zastavit a klidně v sedu těch pár hodin přečkat. Pohodlně se vyspíte, až bude krize za vámi.
