Beskydy: Z Rožnova do Čeladné přes Radhošť a Pustevny

V Moravskoslezských Beskydech jsou místa, která turista prostě nesmí nenavštívit. Je to především bájný Radhošť, socha Radegasta, Pustevny s Jurkovičovými stavbami, hora Kněhyně. Trasa z Rožnova do Čeladné má 24 kilometry „do kopce-s kopce“, takže je určena spíš pro středně zdatné turisty. Vysoké solidní boty jsou základem vybavení, turistické hole výhodou. Zdatné starší děti zvyklé na pohyb cestu ovšem zvládnou.

Vzhůru na Radhošť

Pouť začíná v Rožnově pod Radhoštěm. Zajímavý skanzen si už turisté prohlédli, a tak se rovnou vydají na cestu.Z města sedají kolem kempu po červené značce. První úsek vede po silnici, ale asi kilometr za městem odbočí vpravo – a je klid.

Z červeně značené Cyrilometodějské cesty nelze sejít. Sice stále vzhůru, ale bezpečně, zavede až k nápadným stavbách na vrcholu Radhoště. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku.

• Z Rožnova turisté ušli sedm kilometrů a překonali 800 výškových metrů.

Stavby na Radhošti

Na vrcholu Radhoště se nachází:

1. kříž z roku 1805,
2. Kaple svatých Cyrila a Metoděje z let 1896–1898. Kaple je nejvýš položená církevní stavba v ČR. V kapli je bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta republiky T. G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928.
3. Sousoší obou věrozvěstů z roku 1931.
4. a televizní vysílač.
5. Asi 300 m jihovýchodně od vrcholu stojí hotel Radegast,
6. mezi hotelem a vrcholem je ještě služebna Horské služby.
7. Těsně pod vrchol vede od západu lyžařský vlek,
8. přímo na vrcholu je geodetický bod.
9. Na Radhošti byla v roce 1955 vyhlášena národní přírodní rezervace.

Pohled z Radhoště

Při dobré viditelnosti je z Radhoště turisté uvidí:

• směrem k jihu jsou viditelné rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínsko hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat.
• Východnímu obzoru dominují beskydské vrcholy Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn. V dálce jsou viditelné Strážovské vrchy, masív Malé Fatry a štíty Tater.
• Směrem k severu se otevírá pohled na Ostravskou pánev, kterou částečně zakrývá izolovaný masív Ondřejníku.
• Na severozápadě v popředí vystupuje oblá kopule Velkého Javorníku, za ní v dálce Velký Roudný a v pozadí Hrubý Jeseník.
• Směrem na západ se rozprostírá Moravská brána, lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.
• Za výjimečně výborné dohlednosti lze spatřit i 261 km vzdálený alpský vrchol Schneeberg.

Tak tady ho máme, Radegasta

Turisté se vydají směrem na Pustevny, ale především k soše Radegasta, „maskota“ celých Beskyd.

Socha pohanského boha Slovanů Radegasta – boha slunce, hojnosti a úrody – je přes tři metry vysoká. Autorem sochy je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek.

• Materiál původní plastiky nevydržel povětrnostní podmínky, a tak byla v letech 1996 až 1998 z kvalitní žuly vytesána kopie. Není bez zajímavosti, že asi milionové náklady na obnovu uhradil Nošovická pivovar, který má Radegasta v logu.

Pustevny dnes už bez poustevníků

Příjemná hřebenovka dovede na Pustevny. Komplex Jurkovičových staveb na člověka působí skoro jako zjevení. Jen soudobé komerční boudy kazí dojem.

Pustevny už dávno nejsou pusté. Poustevníci, kteří zde žili do roku 1874 by své klidné místo k rozjímání určitě nepoznali.

• Nachází se zde lyžařské středisko
• a vede sem sedačková lanovka.
• Pod vrcholem Tanečnice otevřeli v roce 2019 panoramatickou Stezku Valašska.
• Nejznámějšími stavbami na Pustevnách jsou ovšem stále secesní stavby Libušín a Maměnka architekta Dušana Jurkoviče.

Obě vznikly v roce 1898 díky úsilí turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Jedná se o dřevěné srubové secesní stavby s bohatým dekorem typickým pro Valašsko a slovanskou lidovou architekturu. Dne 3. března 2014, krátce po půlnoci, zasáhl Libušín požár, který objekt těžce poškodil.

• Na fotografii je komplex před požárem

Na vrchol Kněhyně se už nesmí

Po zastávce na Pustevnách čeká turisty výstup ke Kněhyni. Kněhyně je třetí nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, její vrchol je výčce 1257 m.n.m. Jenže na samotný vrchol se už nesmí.

„V minulosti vedla na vrchol 700 m dlouhá odbočka červené turistické značky z Horní Čeladné na Pustevny, oddělující se v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem. Od roku 2004 je ale turistická značka ze sedla zrušená a tím pádem není přístup na vrchol oficiálně možný, protože na území rezervace je povolen pohyb jen po značených cestách. Dochází však k častému porušování a nerespektování tohoto zákazu,“ lze se dočíst mj. i v české verzi Wikipedie.

• V sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem se nachází pomník Partyzánské brigády Jana Žižky, která zde působila na podzim roku 1944. Činnost brigády dokládají zbytky bunkru nedaleko pomníku.

Červená značka vrchol Kněhyně obchází a kolem Malé Stolové Hory svede do Čeladné, kde výlet končí.

• Na okraji Čeladné stojí „Cyrilka“, roubená kaple sv. Cyrila a Metoděje u pramene říčky Čeladenky. Stavba byla navržena inženýrem Roskou z Kroměříže a postavena byla podle stylu Dušana Jurkoviče. Stěnu altánku zdobí mozaika, která znázorňuje sv. Cyrila, který drží stavbu kostela.
• Komu zbývají síly, může se svézt na zdejší bobové dráze.

V Čeladné lze přespat, ale penziony a hotely nemají „turistickou třídu“. Ale lze odjet autobusemdo Ostravice nebo vlakem do Frýdlantu nad Ostravicí nebo Frenštátu pod Radhoštěm. Je vhodné spoje si vypsat předem a odjezdům přizpůsobit rychlost návratu. Také lze přespat venku, ale to je volbou každého.