Dechová cvičení mají dlouhou tradici a jsou obsažena v každém tělovýchovném systému. Posilují dýchací svalstvo, zvyšují pohyblivost hrudního koše a bránice a tím vlastně zvyšují vitální kapacitu plic.
Dechová cvičení mají dlouhou tradici a jsou obsažena v každém tělovýchovném systému. Posilují dýchací svalstvo, zvyšují pohyblivost hrudního koše a bránice a tím vlastně zvyšují vitální kapacitu plic. Působí také na utváření správného držení těla, zejména v oblasti hrudní části páteře. Hluboké řízené dychání spolu s vědomým uvolněním svalstva přispívá k celkovému uklidnění centrální nervové soustavy.
Technika správného dýchání
V technice dýchání rozeznáváme tři základní druhy:
- dýchání hrudní
- břišní(nebo též brániční)
- smíšené, tj. plynule spojené dýchání břišní a hrudní.
Ženy mají většinou pružnější hrudník, dýchají s menším vdechovým úsilím a převažuje u nich hrudní dýchání. Břišní dýchání se vyskytuje více u mužů. V běžném denním životě se nejvíce uplatňuje dýchání smíšené, které umožňuje hluboký vdech , takže výměna vzduchu při něm probíhá nejúčinněji. Mělké dýchání je třeba odstraňovat a zautomatizovat dýchání hluboké, pomalejší. Pomalé a hluboké dýchání je výborným stimulem mozkové činnosti, značně usnadňuje činnost srdce a zlepšuje funkci vnitřních orgánů. Při vdechu se vlivem podtlaku v hrudníku vzduch hrne do plic, hrudník se rozšiřuje, bránice stahuje a klesá , v dutině břišní stoupá tlak a břišní stěna povoluje. Při výdechu vzniká v dutině hrudní přetlak, hrudník se zužuje, bránice stoupá. V dutině břišní vzniká současně podtlak, břišní stěna se stahuje vytlačuje bránici vzhůru do původní polohy. Pro zajištění správného postavení hrudníku při vdechu je třeba posilovat přímé svaly zádové. Abychom udrželi pružnost vdechu i výdechu je třeba protahovat a uvolňovat svaly prsní. V denní domácí gymnastice se učíme pomocí dechových cvičení správně hospodařit s dechem, prohlubovat vdech a spojovat rytmus dýchání s rytmem pohybu. Dechová cvičení provádíme v takových základních postojích, které jsou pro daný účel nejvhodnější. Stoj se správným držením těla je pro dechová cvičení velmi vhodný. V lehu na zádech, položíme-li si ruku na břicho, můžeme dobře kontrolovat správný pohyb břišní stěny při vdechu a výdechu. Ve vzporu klečmo můžeme podsazením pánve a vyhrbením páteře navodit správné zatažení břišní stěny při výdechu a naopak vysazením pánve s prohnutím páteře povolení břišní stěny při vdechu. Nejlepší ventilace plic ve stoji probíhá při připažení nebo zapažení. Čím výše se paže zvedají, tím více se snižuje hloubka vdechu. V připažení je vitální kapacita 100%, v upažení 68%, ve vzpažení 40%.
Nácvik správného dýchání
Při metodicky správně vedeném nácviku dýchání se nejprve učíme dýchat nosem, rytmicky, hluboce a plynule. Postupně nacvičujeme jednotlivé typy dýchání: břišní, hrudní a smíšené. Po zvládnutí techniky správného dýchání nacvičujeme tzv. řízené dýchání, tj. upravujeme délku vdechu a výdechu a zadržujeme dech. Tuto výdrž ovšem nesmíme příliš prodlužovat, neboť by mohly vzniknout zdravotní potíže. Nakonec se učíme spojovat dýchání v závislosti na druhu tělesné práce. V metodice regulace dýchání je důležitý především výdech. Čím je hlubší a dokonalejší, tím je hlubší i vdech. Správný výdech nacvičujeme vědomou kontrakcí výdechových svalů a tím, že zvětšujeme odpor vydechovaného vzduchu(např. vydechujeme přes semknuté rty, do vody). Vdech a výdech je v podstatě jeden akt, který nelze od sebe oddělovat.
