To, jestli budeme dobrými sprintery, či vytrvalcemi, závisí na typu svalových vláken.
To, jestli budeme dobrými sprintery, či vytrvalcemi, závisí na typu svalových vláken. Zjednodušeně se dělí na „pomalá“, „středně rychlá“ a „rychlá“ vlákna.
„Pomalá“ svalová vlákna se vyznačují vysokou oxidační kapacitou a pomalou unavitelností. Uplatňují se především při vytrvalostních sportech o nižší intenzitě, tedy také při bězích na dlouhé tratě.
Dalším typem jsou vlákna se střední oxidační kapacitou, rychlou kontrakcí a středně rychlou unavitelností. Při zátěžích střední intenzity, které provází aerobní i anaerobní způsob spotřeby energie, se uplatňují právě tato vlákna.
Poslední typ – „rychlá“ svalová vlákna mají nízkou oxidační kapacitu, rychle se unaví a jsou zapojena při silových a rychlostních sportech o maximální intenzitě. Tudíž jsou nepostradatelné pro kvalitní sprinterské výkony.
Podle intenzity svalové kontrakce (stahu) se aktivují jednotlivé typy vláken. Při nízkých intenzitách jsou aktivována téměř výlučně pomalá vlákna. Se vzrůstající intenzitou kontrakce se postupně aktivují i středně rychlá vlákna a nakonec i vlákna rychlá. Poměr zastoupení rychlých a pomalých vláken je u člověka z více než 90% dán geneticky. Shodný sval u různých lidí je z hlediska procentuálního zastoupení jednotlivých typů vláken, a tím i funkčních vlastností, velmi rozdílný.
Jelikož jednotlivé druhy vláken mají odlišné vlastnosti, především v odolnosti vůči únavě či rychlosti kontrakce a relaxace, je podíl rychlých a pomalých svalových vláken jedním z předpokladů úspěchu v jednotlivých sportovních disciplínách. Podíl pomalých vláken vůči rychlých věkem stoupá, takže čím jsme starší, tím je obtížnější dosáhnout maximální rychlosti. Výkonnost sice věkem stoupá, ale jen do určité doby, která je značně indiviuální, ale jestliže se budeme do 18-ti let věnovat sprintům, poté přejdeme na dlouhé tratě a za deset let se zase vrátíme ke krátkým, osobní rekord, kterého jsme dosáhli v 18-ti letech, pravděpodobně nepřekonáme.
Podíl rychlých svalových vláken oproti pomalým je u sprinterů zhruba 75% ku 25%, u běžců na střední tratě 60% ku 40% a u vytrvalců 25% ku 75%.