Obecně pro volbu systému hry je rozhodující struktura dispozičních faktorů individuálních (úroveň dovedností, schopností, míra zkušeností a schopnost je využít), dispozičních faktorů týmových (skladba – mozaika individuálních faktorů dávající předpoklady k určitému systému hry atd.) a situačních faktorů (individuální a týmové dispoziční faktory soupeře, vývoj utkání, klimatické podmínky, důležitost utkání…)
Rozlišujeme tři fáze útočných systému (základní, vedení, zakončení) uskutečňované v různých prostorách hřiště (kolem pomezních čar nebo středem hřiště).
Útočné herní systémy
Systém postupného útoku
Je založen na kombinační hře většího počtu při zorganizované obraně soupeře. Úspěšnost podmíněna odpovídajícím výběrem místa, časově a prostorově koordinovanou součinností, technickou a taktickou úrovní hráčů umožňující variabilitu kombinační hry.
Systém rychlého protiútoku
Založen na co nejrychlejším proniknutí k soupeřově brance ( na 2-3 přihrávky) při nezorganizované obraně soupeře. Úspěšnost podmíněna vhodnými typy hráčů. Schopných rychle se rozhodnout a rychle řešit (rozhodující kvalita psychických procesů – čtení hry, předvídání a motoriky – technická úroveň a rychlost reakce a lokomoce) při odpovídající kondiční připravenosti.
Systém kombinovaného útoku
Je založen na spojení a využití typických struktur postupného útoku a rychlého protiútoku. Různé varianty prolínání těchto systému hry. Např. útok založen jako kombinovaný a soupeř se dopustil chyby umožňující vést a zakončit rychlým protiútokem nebo útok založen jako rychlý protiútok, soupeř stačil zareagovat a tak fáze vedení a zakončení vedena formou postupného.
Obranné herní systémy
Systém zónové obrany
Je založen na zodpovědnosti každého hráče za určitý prostor. Důležitá kompaktnost chování celého družstva – součinnost všech hráčů v obrané fázi hry. Systém umožňuje postupné zajišťování a přebírání hráčů soupeře. V případě špatné spolupráce dochází ke ztrátě soudržnosti a celistvosti obrany mužstva. V současném fotbale je více variant zónové obrany:
- stažená - vysunutá - orientovaná na míč - zónová obrana s obrannou řadou v linii v současné době považována za progresivní pojetí
Systém osobní obrany
Klasicky pojatá osobní obrana ( každý hráč mužstva osobně obsazuje určeného hráče soupeře) se v současném fotbale téměř nevyskytuje. Systém osobní obrany se spíše využívá v určitých úsecích hry( např. při kopu od soupeřovy branky, při aktivním tlaku). Zásady osobního bránění se využívají v systému kombinované obrany.
Systém kombinované obrany
Někteří hráči obsazováni osobně, ostatní zónově. Je založen na snaze co nejúčinněji eliminovat vybrané hráče soupeře (těsným, osobním obsazováním). Nejčastěji se uskutečňuje v pásmu, ze kterého lze přímo ohrozit branku.