Rozhovor s Lukášem Tintěrou po po 2.kole turnaje D+D REAL Czech Challenge Open 2013.
Dnes jsi nezačal úplně ideálně – že?
No – to opravdu nebyl začátek, který by si kdokoliv přál. Double-bogey hned na první jamce (na desítce) mě trošku hodilo do kolen. Ale říkal jsem si to samé jako včera – nic není ztraceno, je přede mnou ještě sedmnáct jamek. Tři birdie mě znovu vrátily do hry, ale pak přišla nešťastná jednička. Možná to byla trochu ztráta koncentrace – zahrál jsem do greenového bunkeru a tam jsem si to hodil jen asi půl metru před sebe. Byl jsem hodně naštvaný a tak jsem do toho jenom tak plácnul – a ono to spadlo přímo ze vzduchu do jamky. Ale ten nepříjemný pocit ve mě zůstal i po několik dalších jamek.
Z toho asi pramenilo to bogey na třetí jamce…
Ano – jako bych byl trochu nervózní. Chtěl jsem se tady doma ukázat, chtěl jsem projít cutem. Takže tam rozhodně nějaké emoce byly.
Ale dokázal ses vrátit zpět do turnaje.
Nějak jsem se uvolnil a říkal si, že vlastně o nic nejde. Chtěl jsem zahrát ještě nějaké birdie – a zvládl jsem dvě na šestce a sedmičce. A všechno se rázem zase změnilo a do klubovny se mi docházelo velmi příjemně.
Včera si mluvil o nervozitě – byla i dnes s tebou na hřišti?
Je to zvláštní – měl jsem o sobě pocit, že jsem celkem zkušeným hráčem, který má už řadu takovýchto turnajů za sebou. Ale nějak mě tady ta nervozita přepadá. Nechtěl jsem dělat chyby a možná právě ta chyba na začátku mě znejistěla. Celá ta hra byla taková vypjatá. Byl jsem pořád jakoby na hraně – buď zahraju dobrý výsledek nebo skončím v propadlišti dějin. Ale nakonec se ta karta obrátila – ke mě správně – a já jsem moc spokojený.
