Aneb jak jsem se učila nový sport.
Během studijního pobytu v Anglii jsem měla možnost vyzkoušet tamní velice oblíbený sport – trampolining.
V čem to spočívá? Skáčete na hodně velké trampolíně a (pokud to umíte) děláte různá salta, veletoče a podobně.
Výhoda tohoto sportu je, že se dá začít i v pokročilejším věku (a ne třeba jako s gymnastikou, okolo 20 ti let věku chodí cvičenci do důchodu a začínat v tomto věku…ehm asi není nejlepší nápad)
Ale u trampolín je to jinak.
Začíná se naprosto jednoduchým skákáním a je to moc fajn, máte pocit že létáte. Pak se zkouší přistát do sedu, pak do lehu (což je teda docela nepříjemné ze začátku – od té doby co umíte chodit se učíte, že přisání na břiše nejsou dobrý nápad a teď se teda učíte, že jo, že se také přistávat má.) Ale všechny cviky se dělají postupně, pokud máte náhodou strach (jasně že jsem ho měla) tak vám někdo vždycky před přistáním pod vás šoupne měkoučkou matračku, takže se nemůže nic stát.
Postupně se učí i další cviky, jako přistát na zádech (a potom ale být schopen zase se postavit na nohy)
Ze začátku jsem si přišla teda docela neohrabaná a navíc cviky, které předvádí někdo jiný, vypadají tak snadně, ale pak, když jsem na trampolíně byla já, měla jsem teda docela dobře nahnáno.
Ale díky podpoře trenéra a možnosti přistávat do měkkého jsem se postupně otrkala a po cca 3 měsících jsem si troufla se začít učit i salto!
Takže jestli máte už dost nacpaných fitek plných upocených lidí, jestli chcete zkusit něco jiného, tak proč ne trampolíny?
Jasně, že je nejlepší chodit pravidelně, ale základní cviky si člověk osvojí už během prvních hodin.
A jen tak mimochodem si zvyšujete sebevědomí (tvrdím to ale nejen já, ale i trenéři, protože vlastně při každé hodině překonáváte sami sebe a svůj strach) a perfektně si zpevníte svaly.
A je to fakt super zábava!!
Jak na to?
U nás, v Čechách, zatím není tento sport ještě tak rozšířený jako v cizině, ale zkuste se zeptat v sokolovně ve Vašem městě.
V zahraničí jsou někdy trampolíny k dispozici pro veřejnost např. v parcích a podobně.
Většinou se skáče bez bot a velice doporučuji bez náušnic, prstýnků a podobně.
