Doping se bohuželo začal stávat součástí sportu.
Doping se vyskytoval již od starověku (např. gladiátoři používali směs medu a alkoholu). Ve vrcholných sportovních soutěžích je intenzívně sledován od poslední čtvrtiny 20. století a bývá pravidelně příčinou řady skandálů. Jde o použití preparátů zvyšujících výkonnost organismu a snižujících pocit únavy tak, že dojde k neoprávněnému zvýhodnění uživatele před ostatními účastníky soutěže.
Doping vzbuzuje pocit větších možností, odstraňuje útlum, avšak v důsledcích vede k vyčerpání energetických rezerv a k těžkým poruchám zdraví. Bohužel doping byl a je realitou současného, nejenom vrcholového sportu. Mezinárodní olympijský výbor přijal roku 1967 rozhodnutí o zákazu dopingu ve sportu a zavedl kontrolu ve formě antidopingových zkoušek, zjišťujících přítomnost zakázaných preparátů, resp. jejich metabolitů v krvi, moči nebo slinách. Kvůli možnému dopingu jsou vrcholoví sportovci povinni ihnep po skončení soutěží odevzdávat vzorky moči k analýze, případný pozitivní výsledek testu vede zpravidla k diskvalifikaci sportovce z soutěže a k odebrání medaile i jiných ocenění. Antidopingová kontrola se vztahuje zejména na prostředky urychlující psychomotoriku, sympatomimetické aminy, analeptika a stimulancia SNS, látky budící euforii a anabolika. Přesný seznam stimulujících látek je každoročně novelizován. Po přijetí antidopingových opatření byly schváleny i zásady výběru jednotlivců pro dopingovou kontrolu a příslušné sankce vůči sportovcům užívajícím doping i vůči jednotlivcům, kteří odmítli antidopingový test. Dopingovou kontrolu vykonává zdravotnická komise orgánu řídícího soutěž.
Mezinárodní olympijský výbor a lékařská komise zakazují:1. podávání látek, které patří do zakázaných skupin- stimulancia, narkotika, anabolické steroidy, diuretika, peptidy a glykoproteinové hormony. 2. užítí dalších dopingových metod- krevní doping,
farmakologické, chemické a fyzikální manipulace. Dále jsou definovány látky a skupiny látek, které podléhají jistým omezením (alkohol, cannabinoidy, lokální anestetika, kortikosteroidy a beta-blokátory). Při nemoci je možno léčit léky, které obsahují dopingové látky, ale sportovec nesmí začít trénovat nebo dokonce nesmí nastoupit na závod, dokud látka z těla nezmizí. U anabolických steroidů, hormonů a diuretik může jejich užívání dopingový komisař kontrolovat po celý rok. Problematiku drog je velmi obsáhlá a jen těžko ji lze vysvětlit na pár řádcích, proto pokud by vás zajímalo něco víc, pak neváhejte a podívejte se na internetové stránky– Antidopingový výbor České republiky.
