Gonartróza je velmi nepříjemné onemocnění, které se týká jednoho z nejvytíženějších a nejdůležitějších kloubů na těle – kolenního. U oboustranné jsou postihnuta obě kolena (zhruba 20–40 % případů). Může se týkat jedné nebo více jeho částí a často se rozvíjí jako následek nadměrného opotřebení, které souvisí i s nevhodnými návyky. Dělí se na primární a sekundární. Rozdíl spočívá právě v příčinách. U primární se na vzniku podílí systémové a dědičné faktory, různé mechanické obtíže či právě dlouhodobé přetěžování. Sekundární je důsledkem úrazů a zánětů.
Příznaky gonartrózy
- bolest při a po námaze
- bolest v začátku pohybu
- v pozdějším stádiu bolest klidová (při spánku)
- pocity ztuhlosti kolene (typicky ráno)
- zhoršující se rozsah pohybu kloubu
- křupavé zvuky při pohybu
- zdrsněný povrch kloubu/jeho částí
Příčiny vzniku a rozvoje gonartrózy
Koleno a kolenní kloub je velmi namáhaný běžným pohybem. Jen při obyčejné chůzi na něj působí zátěž 3,5× větší, než je samotná hmotnost daného jedince. A při stoupání do schodů nebo zvedání ze židle se tato hodnota ještě zvyšuje (až na dvojnásobek). Pokud se k tomu přidají negativní faktory, je jen otázkou času, kdy dojde k trvalému poškození kloubu. Vždy se tedy jedná spíše o působení více vlivů než o jednu jedinou příčinu (tak tomu je spíše u sekundárního typu gonartrózy).
Obecně se tedy hovoří o následujících faktorech: dlouhodobé přetěžování (sportem či namáhavou prací), jednostranné přetěžování (opakované pohyby, např. při konkrétní pracovní činnosti) a obezita (na kloub působí vysoká zátěž, která ho postupně deformuje).
Léčba gonartrózy
Terapie se volí podle toho, v jaké fázi onemocnění je, tedy jak moc je kloub poškozen a ovlivňuje život pacienta. Zjišťuje se to především s pomocí moderních zobrazovacích metod – RTG, magnetická rezonance, sonografie a další.
-
Konzervativní léčba
U tohoto druhu terapie se využívá převážně nefarmakologických metod. Spočívají především v režimových opatřeních, provádění rehabilitačních cvičení, užívání ortéz, obkladů apod. Vyžaduje-li to stav pacienta, dochází ke kombinování s farmakologickou léčbou – užívání analgetik, antirevmatik, kortikosteroidů a různých přípravků za účelem výživy kloubu. Medikamenty jsou účinné především v počátku nemoci, posléze přestávají mít efekt.
-
Chirurgická léčba
Selžou-li výše popsané metody, je zpravidla nutné přistoupit k chirurgickým zákrokům. Provádí se tzv. výplach kloubu, který z kolene odstraní částečky oddroleného kloubu způsobující obtíže. Může se také napravovat osa končetiny, vkládají se různé implantáty (hemiartroplastika), v případě rozsáhlého poškození není výjimkou totální endoprotéza. K té se přistupuje zejména ve chvílích, kdy poškozené části kloubu způsobují deformace dalších částí a vychylování správného postavení kloubu.
