Strnutí šíje je infekční onemocnění známé také pod názvem tetanus. Způsobuje ho bakterie Clostridium tetani, jejíž toxiny znemožňují uvolnění svalového stahu. V důsledku toho se pacient ocitá v nesnesitelných křečích a naprosto ztrácí kontrolu nad svalovými pohyby. V České republice je tato choroba zahrnuta na seznam nemocí, proti kterým se povinně očkuje.
Tetanus se nepřenáší z člověka na člověka. Do těla se dostane otevřenou ranou, kdy se následně bakterie rozšíří do krevního oběhu. Bez adekvátní léčby končí nemoc smrtí, protože se postiženému zastaví srdce nebo zkolabuje dýchací systém. V číslech to znamená úmrtnost 10–50 %, u velmi vážných forem lze hovořit o 100 %. O tom, do jakého stádia se nemoc rozvine a jak moc pacienta ovlivní, rozhoduje několik faktorů, především pak samotná forma onemocnění, množství bakterií, které se dostane do těla, a stav imunitního systému. 
Hlavní formy tetanu
- Lokalizovaný tetanus – méně častý, mírnější forma, křeče se objevují ve stejné anatomické oblasti, v jaké je zranění, může se rozvinout v generalizovaný tetanus
- Generalizovaný tetanus – nejčastější druh, objevuje se u zhruba 80 % pacientů, vyznačuje se sestupujícím průběhem – nejprve se křeče objevují v oblasti obličeje, poté postupně postihují šíji, břišní a lýtkové svaly, typicky se pacient potýká s křečí, kdy je tělo propnuto ve tvaru napjatého luku
- Hlavový tetanus – vzácný druh, postihuje především nervy v oblasti hlavy
- Mateřský tetanus – druh postihující novorozence, jejichž matka nebyla očkována; ve vyspělých zemích je velmi vzácný
Projevy a příznaky strnutí šíje, tetanu
Hlavním projevem onemocnění jsou křeče a nadměrná ztuhlost svalstva. Křeče mohou být klonické, kdy dochází k záškubům svalů, nebo tonické, kdy svaly či svalové skupiny zcela strnou. Křeče nemusí být zpočátku provázeny žádnou bolestí, ta se přidává až postupně.
Jak již bylo uvedeno, nejrozšířenější formou je generalizovaný tetanus, jehož projevy začínají na obličejovém svalstvu.
Typy křečí:
- Trizmus – křeče žvýkacího svalstva, zabraňují otevření úst
- Sardonický úsměv – křeče mimického svalstva
- Generalizované křeče – především u břicha, šíje a zad
- Opistotonus – propnutí těla do záklonu vlivem generalizovaných křečí
V těch nejpozdějších fázích nemoci může docházet k velmi nebezpečným křečím u svalů hrtanu nebo bránice, pacient se pak může až udusit. Záchvaty jsou v této fázi bolestivé, provází je většinou i zvýšená tělesná teplota a pocení. Obecně platí, že čím dříve po nákaze se tyto závažně projevy objeví, tím horší je celková prognóza.
Léčba strnutí šíje, tetanu
Léčba zahrnuje několik postupů. Vždy se volí s ohledem na klinické projevy a formu nemoci. Podávají se protilátky působící na tetanový toxin, dále léky na uvolnění svalů a případně také sedativa na zklidnění. Někdy se volí i antibiotika. Ošetřuje se také rána, skrze kterou pronikla bakterie do těla. Dochází také k odstranění infikované tkáně. K vyčištění od bakterií se využívá kyslíku – čím více se tkáň prokysličuje, tím rychleji dojde k zahubení bakterií.
