My, co jsme vychovaní na českých horách, si to dost možná ani neuvědomujeme, ale chodit po hřebenech není vůbec běžné. V Alpách to jde doslova jen v pár pohořích, třeba Rottenmanských Taurách, Kreuzeckgruppe nebo dalších, které nejsou moc vysoké. Jinde už vám v tom zabraňují lezecké úseky, ledovce a další obtížně zdolatelné překážky. V Jižní Americe nebo Střední Asii je tenhle koncept úplně neznámý – chodí se zásadně údolími, mezi kterými se překonávají sedla.
O to radši můžeme být, když se občas naskytne pohoří, kde právě nějaká hřebenovka uskutečnit jde. Nejvíce příležitostí k tomu skýtají Karpaty, ať už slovenské (Nízké Tatry), ukrajinské (Černohorské Poloniny) nebo právě rumunské. Fagaraš je asi vůbec nejznámějším trekem, ale délka a množství turistů mnohé odradí – a právě pro ty je tu Rodna.
Ukryta je na severu Rumunska, jen kousek od hranic s Ukrajinou. Ve svém okolí je velmi dominantní – další vyšší hory jsou až v jižních Karpatech. Nejjednodušší je dostat se k ní autem, z Brna do městečka Borsa počítejte cca 10 hodin. Vlakem nebo jinou veřejnou dopravou to bude k 24 hodinám. Hřeben se rozkládá v západo-východním směru a poskytuje ideální příležitost k několikadenním trekům. Vodu tu najdete aspoň dvakrát za den, jako jinde v Karpatech, ani tady ani na podzim nevysychá.
Začátek na východě
Treky se tu samozřejmě dají chodit z obou stran – východu i západu -, my jsme si vybrali začátek na východě, protože nám přijde jednodušší na logistiku. Své auto necháte v Borse, hlavním podhorském městečku a mj. i lyžařském středisku, odkud musíte vzít taxi nebo dostopovat cca 50 km do sedla Rotunda (1271 m n. m.). Zde se nachází dvě horské chaty, kde se lze najíst nebo přespat.
Z něj je to 9 km a 600 výškových metrů k prvnímu ledovcovému jezeru – Lacul Lala Mare. Ledovcových jezer potkáte ještě hodně – v celém pohoří je jich desítky. Cestou můžete začít obdivovat typické geografické charakteristiky pohoří – otevřené pláně na hřebenech, sem tam skalku, lesy v ledovcových údolích a pokud budete mít štěstí, zahlédnete na protějších stráních i medvěda.
Přes Ineu po hřebenu
U jezera je ideální místo na přespání, ráno vás totiž čeká 500 výškových metrů na první vrchol Ineu (2279 m n. m.), jednu z nejvyšších hor celého pohoří. Odtud uvidíte prakticky celý 40km hřeben dál na západ. Pod Ineu se taky nachází chatka, jedna z pár refugií, kam se dá v případě nouze schovat. Tahle je nejstarší, i tak ale docela zachovalá – další dvě jsou však ani ne 10 let staré.
Pochod dál je jednoduchý – přes vrcholy Puterdu (2051 m n. m.), Coasta Neteda (2060 m n. m.), Cisa (2134 m n. m.), La Cepi (2102 m n. m.), Varful Claii (2117 m n. m.) a Gargalau (2159 m n. m.) dojdete na 10 km k další chatce (Refugio Gargalau) – tentokrát úplně nové. Vzhledem k tomu, že je kousek od ní pramen, přímo vybízí k přespání.
Dál na západ
Jestli jste minulou etapu měli pocit, že vrcholů je tu tolik, že je skoro nezvládáte počítat, dneska to nebude jiné. Nejdřív vás čeká Galatului (2048 m n. m.), cesta dál prochází sedlem mezi Laptelui Mare (2172 m n. m.) a Puzdrelor (2189 m n. m.) – můžete vylézt na oba, jeden nebo žádný – a traverzuje pod Negoiasa Mare k další chatce (Refugio La Carti). K ní je to z té minulé „jen“ 10 kilometrů, pokud jdete relativně pomalu, můžete tu přespat, jinak se dá v klidu pokračovat dále až na nejvyšší horu.
Přímo nad chatkou se cesta na dva kilometry větví – jedna varianta jde přes vrcholy Repede (2074 m n. m.), Cormaia (2033 m n. m.) a La Catani (2025 m n. m.), druhá je podchází údolím a šetří výškové i horizontální metry. Ať tak či tak, cesty se sejdou u Obarsii Rebrii (2052 m n. m.) a společně stoupají na Rebru (2119 m n. m.), geograficky nejdůležitější vrchol pohoří – hřeben se tu totiž větví na východní větev (ze které jste přišli), severní a západní.
Na sever na nejvyšší horu Pietrosul
Hlavní hřeben Rodny pokračuje ještě dalších 15 km na západ, ale nachází se na něm už jen jedna hora vyšší než 2000 metrů, my se proto vydáme na sever směrem k horám Buhaescu Mic (2225 m n. m.) a Buhaescu Mare (2268 m n. m.). V podstatě celý trek jste mohli vidět i Pietrosul Rodnei, s výškou 2303 m n. m. nejvyšší horu celého pohoří, na kterou teď konečně máte šanci vystoupit. Nahoře se nachází “refugie”, bohužel je však kompletně zaplněná odpadky. Výhledy jsou tu však na strany parádní.
Z hory je to poměrně prudké klesání (500 výškových metrů na 2 km) k dalšímu ledovcovému jezeru – Lacul Iezer. Zejména o víkendu tu bývá plno Rumunů, tak je ideální tu být spíš ve všední den vyhnout. Pokud byste měli špatné počasí, za pár drobných vás tu nechají přespat v místní meteostanici. Poslední 10km klesání do Borsy už je po velké štěrkové cestě úplně bez problémů. Cestu zpátky lze ještě využít k bizárnímu zážitku – výjezdu na nejvyšší horu Maďarska, Kékes (1014 m n. m.).
