Ať chceme nebo ne, elektřina je pro většina z nás už nutností. Fotoaparát, mobil, chytré hodinky, čelovka, dron… to všechno potřebuje nabité baterky. Při vícedenních přechodech je to právě ta komodita, o kterou se budeme strachovat. Schválně – kolik z nás ještě nosí papírovou zálohu mapy pro případ, že se nám vybije mobil?
Ač je to z mnoha úhlů pohledu smutné, nabitý mobil zkrátka většina z nás “potřebuje”. Zatímco na jednodenní výlet tuto problematiku řešit nepotřebujeme, při třítýdenním výletu ve Střední Asii už určitě ano. Vybitý mobil v případě, že se někomu něco stane, může mít doslova fatální následky. Pojďme si tak vysvětlit, jak s totou komoditou zacházet co nejšetrněji.
Šetřete, jak jen to jde
Nejjednodušším způsobem, jak šetřit elektrickou energii, je vůbec ji nespotřebovat. Dá se toho dosáhnout několika způsoby. U většiny sportovních hodinek se záznamem trasy lze nastavit větší interval sledování (třeba jednu minutu místo jedné vteřiny), takže vám vydrží i několikrát déle. U mých Suunto Ambit 3 Run hodinek to je hned výdrž 55 hodin místo normálních osmi. Čelovku lze vždy použít na nižší než nejvyšší výkon, fotoaparát zase poctivě vypnout po každé fotografii, s dronem zacházet co nejšetrněji.
Nejvíce se ale ušetřit na spotřebě mobilního telefonu. Základním tipem je vypínání, pokud ho zrovna nepotřebujete (tedy určitě přes noc), ale pokud jdete celý den jedním údolím, tak klidně i přes den. Pokud už ho kvůli navigaci používat musíte, můžete použít tzv. režim letadlo, kdy nepřijímá ani nehledá mobilní signál, což je kupodivu jedna z energeticky nejnáročnějších činností. Pokud nepotřebujete akutně sledovat instagram nebo někomu volat, je to určitě funkce, bez které se obejdete. Sledování polohy se dá zapínat jen pro případy, kdy ho zrovna potřebujete, při vypnutí displeje ho můžete vypnout. Stejně tak se dají vypínat všechny aplikace po použití nebo snížit jas.
Nabíjejte, kde jen to jde
Toto budete potřebovat zejména při několikatýdenních výletech. Nabíjet se dá totiž skoro všude v civilizaci. Na hostelu nebo hotelu je to takřka samozřejmost, ale jde to i všude jinde. Letíte letadlem nebo jedete vlakem? Dneska už skoro všude najdete port na usb nebo přímo zásuvku. Jste v restauraci nebo kempu? Poproste o zásuvku. Stopujete? Poproste řidiče, jestli si u něj můžete nabít mobil. Máte už nabitý mobil? Tak dobijte powerbanku nebo foťák. Prostě dělejte všechno proto, abyste na začátku treku měli všechny spotřebiče nabité na 100 %.
Trikem, jak spotřebiče „nabít“, je je přes noc nechat ve spacáku. To lze využít zejména v zimních podmínkách, kdy se přes den spotřebiče na studeném vzduchu rychle vybíjí, a noc v teple je může (samozřejmě jen zdánlivě) nabít.
Powerbanky
I pokud splníte všechny věci v předešlých odstavcích, jednou vám energie jistojistě dojde – je to vlastně jen otázka délky treku. K nejjednoduššímu nabití poté slouží powerbanky. Tu je dobré vybírat s velkým rozmyslem, co všechno od ní požadujete. Primárním parametrem je kapacita. Zatímco na párdenní treky vám bude nejspíše stačit 10000 mAh (tato kapacita vám nabije mobil zhruba dvakrát), na několikatýdenní akce je dobré se zamyslet i nad kapacitou 20000 mAh. Pochopitelnou nevýhodou je, že čím větší kapacita, tím také větší hmotnost.
Další parametry už jsou vesměs nedůležité – počet i druh portů bývá vesměs podobný. Jediné, na co se ještě vyplatí podívat, je možnost rychlonabíjení, ta se hodí zejména při kratších pobytech v hostelech nebo hospodách, kdy potřebujete za co nejkratší dobu nabít co nejvíce energie. Dalším zajímavým parametrem je pak vodoodělnost, případně odolnost proti pádům, zkrátka aby se vám powerbanka nerozbila, když na ni náhodou zaprší nebo by vám spadla.
Solární energie
Konečně se dostáváme k tomu, co použít, když už je akce příliš dlouhá na utáhnutí klasickými powerbankami – typicky se budete v divočině pohybovat hned několik týdnů v kuse. Musíte se tak spolehnout na jediný dostupný zdroj, a tím je sluneční energie. Její velkou výhodou je samozřejmě to, že je nevyčerpatelná. Na druhou stranu, nedoporučujeme se na ni spoléhat ve Skotsku, na Faerech nebo na jiných místech, kde skoro konstantně prší. V podstatě jedinou alternativou jsou pak různá dynama a další, většinou podomácku vyráběná řešení, jejichž účinnost je ale velmi často dost nízká.
V zásadě lze solární dobíjení rozdělit na dvě skupiny – powerbanky se solárním panelem a přímo rozkládací solární panely. Powerbanky, které mají jednu stranu pokrytou solárními panely, jsou pochopitelně levnější a jednodušší řešení, bohužel zdaleka ne tak efektivní – jednu powerbanku takhle budete nabíjet klidně několik dní. Doporučujeme toto řešení tedy pouze jako nanejvýš nouzové.
Jiní situace je pak u přenosných solárních panelů. Ty lze obyčejně připnout na záda batohu, stan, kajak atp., kdy pak během dne nabíjí k tomu uzpůsobenou powerbanku. Z té lze následně večer čerpat energii. Panelů je mnoho druhů, lišící se jak váhou či rozměry tak i tím, jak efektivně dokáží energii ze slunce využít. Platí ovšem skoro přímá úměra, že čím větší panel, tím více energie dokáže vyrobit. Nejúčinnější jsou obyčejně, pokud jsou nastaveny v 90° úhlu proti slunci.
