Povodí řeky Divoké Orlice je od „vynálezu turistiky“ častým cílem výletníků. Turisté se k Divoké Orlici vydávali na „sběr sta jarních kilometrů“. Tak proč se nedržet tradice? Výlet do Žamberka a k hradům Litice a Potštejn by mohl být důstojným jarním turistickým startem.
Cesta k Divoké Orlici
Na výlet se vydáme vlakem, a to do stanice Žamberk-Dlouhoňovice. Není to nijak komplikovaná cesta, protože stanice leží na trati Týniště – Letohrad.
- Cestovat autobusem je rovněž možné, ale cesta vlakem je možná trochu atraktivnější, hlavně pro děti.
Začínáme v Žamberku
Od nádraží se vydáme po žluté turistické cestě směrem na sever. Přetneme Klostermanovu ulici (je kolmá na turistickou cestu) a pokračuje ulicí K Rozálce k Tyršově rozhledně. „Dřevěná stavba je také nazývána jako rozhledna Rozálka. Byla postavena v roce 1932. Základ tvoří kamenná zeď postavená systémem kyklopského zdiva. Po vystoupání do výšky 16 metrů nad terénem se můžete kochat výhledy na panorama Orlických hor, Králický Sněžník, Vamberk, polské příhraničí nebo Krkonoše,“ dočítáme se.
Sejdeme jihovýchodním směrem na Masarykovo náměstí a můžeme se věnovat prohlídce žamberských zajímavostí.
Žamberk je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozloženo v údolí řeky Divoké Orlice i na okolních svazích.
Pamětihodnosti Žamberka
Žamberk byl v regionu dlouhá léta znám jako lokalita s příznivým ovzduším. Fungovalo zde plicní sanatorium Adalbertinum. V současné době v něm je zřízen odborný léčebný ústav.
Další důvod k zapamatování si Žamberka je fakt, že se zde narodil Prokop Diviš. Byl to český katolický kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu či hromosvodu.
Česká verze Wikipedie upozorňuje na další zajímavosti Žamberka.
Pamětní deska výsadkové operace Barium – v části Polsko, umístěna na domě rodiny Žabkových (II. světová válka, 1944-1945)
Albertova vila – Areál léčebny Albertinum
Budova okresního hejtmanství a okresního soudu – v současnosti ZŠ Žamberk, 28. října 581
Českobratrská barvírna a kovárna
Dědourkova zahrada v Žamberku
Divišovo divadlo
Kaple svaté Anny – ulice U kapličky
Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg
Karlovice (475 m) – kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach
Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí
Kostel svatého Václava – ulice Kostelní
Mariánský sloup – Masarykovo náměstí
Městský hřbitov v Žamberku – ulice Československé armády
Orlická kasárna
Památná lípa u Žamberka
Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady
Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady
Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa
Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí
Synagoga – dnes kostel Československé církve husitské.
Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády
Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka (468 m)
Vojáčkovy sady – parčík naproti budově bývalého okresního hejtmanství
Zámek Žamberk
Židovský hřbitov – ulice Československé armády
Pokračujeme po modré značce
Po modré značce se vydáme do obce Helvíkovice. Helvíkovice byly založeny při staré orlické cestě z Čech do Kladska asi v první polovině 14. století. Obec se rozkládá převážně v údolní nivě Divoké Orlice podél frekventované silnice I/11 (Hradec Králové – Ostrava). Svou zástavbou zcela navazuje na město Žamberk. V Helvíkovicích se narodil Prokop Diviš.
Rodný domek Prokopa Diviše
Rodný domek ze sedmnáctého stolení je památkově chráněným roubeným objektem. Představuje malou zemědělskou usedlost s chlévem. Dnes slouží domek jako památník Prokopa Diviše. Na zahradě domu je vztyčený model vynalezeného bleskosvodu.
Domek Prokopa Diviše patří pod správu Městského muzea Žamberka je přístupný denně od května do září, případně po telefonické domluvě.
Hrad Litice nad Orlicí řekou
Po modré značce dojdeme do obce Litice nad Orlicí, jejíž dominantou je zřícenina stejnojmenného hradu.
Hrad je přístupný veřejnosti. Je majetkem České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Prohlídka probíhá bez průvodce s textem.
2022
1. 1.–1. 4. uzavřen
2. 4.–14. 4. so–ne 9.00–16.00
15. 4.–18. 4. po, pá, so, ne 9.00–16.00
19. 4.–30. 4. so–ne 9.00–16.00
1. 5.–31. 8. út–ne 9.00–17.00
1. 9.–30. 9. út–pá 10.00–14.00
1. 9.–30. 9. so–ne 9.00–16.00
28. 9. st 9.00–16.00
1. 10.–27. 10. so–ne 9.00–16.00
28. 10.–30. 10. pá–ne 9.00–16.00
31. 10.–31. 12. uzavřen
Podél řeky k Potštýnu
V Liticích najdeme červenou turistickou značku, po které budeme pokračovat. Dovede nás do „slavného“ letoviska Potštejna, dříve zvaného Potštýn. Cesta vede podél řeky Divoké Orlice, a je velmi malebná.
Potštejn
Potštejn je obec v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou nacházející se přibližně 10 kilometrů jihovýchodně od Rychnova nad Kněžnou. Obec leží v údolí řeky Divoká Orlice pod vrchem, na kterém se nachází stejnojmenný hrad Potštejn. Na druhé straně údolí je v lese zachována zřícenina hradu Velešov. Nadmořská výška protékající řeky je 310 metrů nad mořem, proti tomu vrchol s hradem dosahuje do nadmořské výšky 443 metrů.
Kromě hradu nad obcí se v jejím středu nachází zámek, kostel svatého Vavřince i bývalé říční lázně. V katastru obce se nachází také přírodní rezervace Modlivý důl, která chrání původní smíšený les nad údolím řeky.
Zřícenina hradu Potštejna
Dominantou Potštejna jsou trosky mohutného hradu, jehož historie začíná koncem 13. století (1295). V areálu hradu je kaple sv. Jana Nepomuckého (1766), poslední zastavení křížové cesty „Boží hrob“ (1754) a pamětní deska Jiráskova „Pokladu“. Ve vstupní čtvrté bráně je expozice dokumentující historii.
Vstupné
dospělí | 100,- Kč |
ZTP, důchodci | 80,- Kč |
děti do 15 let | 50,- Kč |
děti do 6 let | zdarma |
v případě skupinového zájezdu dětí do 6 let |
20,- Kč |
vstupné za psa | 10,- Kč |
Otevírací doba:
duben a říjen: | soboty, neděle a svátky 9.00 – 12.00 13.00 – 16.00 |
květen – září: | úterý – neděle, svátky 9.00 – 12.00 13.00 – 17.00 |
Doba prohlídky je asi 45 minut s průvodcem. Poslední prohlídka vždy 45 minut před uzavřením hradu. Provádí se od 5 osob a více. V areálu hradu možnost občerstvení a prodej upomínkových předmětů.
Cesta zpět
Z výletu se turisté dobře dostanou vlakem. Potštejn leží na trati Letohrad – Týniště nad Orlicí. Vlakové spojení je dobré se stanice Hradec Králové (a pak Pardubice) nebo se stanicí Choceň (a odtud do České Třebové nebo do Pardubic).
Poznámky
- Před případným výletem je dobré „zkonzultovat“ záměr s plánovačem cest a zvážit vlastní turistickou zdatnost. Výlet lze rozložit do dvou dní. Aby měli turisté víc čas na prohlídku všech zajímavostí Potštejna, mohou se v obci ubytovat. Potštejn má mnoho ubytovacích možností, které jsou on-line dostupné.