Už jsme zde publikovali mnoho světoznámých treků v zahraničí – Kungsleden ve Švédsku, West Highland Way ve Skotsku, přechody na Mallorce nebo Korsice či Ultra Trail du Mont Blanc. V posledních letech byl však i v Česku publikován projekt, který má ambice se zapsat do podobné kategorie světoznámých treků.
Via Czechia má dvě varianty, severní a jižní. Obě dvě začínají a končí na stejných místech – nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodě České republiky. Obě měří přes 1000 km a v podstatě kopírují hranice naší země. V případě pěšího putování počítejte s přibližně 6-7 týdny putování, nicméně lehce upravení trasy lze absolvovat i na kole a většinu také částečně na lyžích.
O stezkách
Celý projekt je tvořen Jan Hockem, který sám osobně posbíral většinu informací. Stezky jsou rozdělené do několika částí dobře dostupných veřejnou dopravou, není tak problém si putování rozdělit do několika oddělených částí. Každá denní etapa se skládá z přibližně dvaceti až pětadvaceti kilometrů, na konci kterých můžete čekat ubytování pod střechou, přiblizně v polovině případů také nějakou obdobu místa pro stan – případně můžete spát zrovna tam, kde vás to napadne, pokud tedy nebudete nikoho obtěžovat.
Kromě nejvyšších českých hor navštívíte i velké množství křesťanských poutních míst. Severní stezka měří přes 1058 km, nastoupáte přitom nepočítaně výškových metrů a zdoláte víc než 50 vrcholů vyšších než tisíc metrů. Jižní stezka je na tom podobně – měří 1052 km a pokoříte 20 tisícovek.
Severní stezka – začátek na východ
Při putování severem navštívíte hned několik českých „nej“ – nejzápadnější, nejnižší, nejvyšší i nejvýchodnější bod ČR. Začátek je hned v tom nejzápadnějším, v pohoří Smrčiny. Po třech dnech se přesunete do Krušných hor, kde se pochopitelně stoupá i na Klínovec. Krušné hory jsou jednou z nejdelších etap, putujete zde skoro 200 km. Krušných hor zklesáte právě až na nejnižší český bod, výtok Labe.
Z něj pokračujete přes úchvatné scenérie NP Českého Švýcarska. Z něj už se pomalu dostávate na sever, přes nejvyšší vrchol Lužických hor (Luž) to kolem Liberce vezmete do Jizerských hor. Stoupání na Jizeru je pouze volitelné, nicméně přes osadu Jizerku, jednu z nejvýše položených obcí v ČR, půjdete určitě. Z Jizerských hor zklesáte do Harrachova a pochopitelně vás čeká hřebenovka přes nejvyšší české pohoří, kde vás tentokrát čeká nejvyšší položený bod, Sněžka.
Přes Adršpach dál na východ
Z hor si půjdete na chvíli odpočinout do Adršpašsko-Teplických skal, jen abyste se na ně za chvíli vrátili, nejdříve na hřeben Broumovských skal a posléze do Orlických hor (už vás snad nepřekvapí, že byste měli počítat i s výstupem na jejich nejvyšší horu, Velkou Deštnou). Různými menšími geomorfologickými celky poté budete směřovat ke Kralickému Sněžníku. Jednou z mých osobně vůbec nejoblíbenějších hřebenovek poté půjdete na Smrk (nejvyšší vrchol Rychlebských hor), jen abyste se přes sedlo Ramzová dostali do Jeseníků.
Další nádhernou moravskou hřebenovkou budete přecházet přes Keprník, Červenohorské sedlo a nakonec vystoupáte i na Praděd. Čeká vás ne úplně záživná část přes Nízký Jeseník až do údolí řeky Odry, odkud budete znova stoupat do hor – tentokrát Beskyd. Nejdříve váš čeká Radhošť, poté Smrk a nakonec samotná nejvyšší Lysá hora. Po československém hraničním hřebenu nakonec dojdete až na nejvýchodnější bod a můžete si severní větev odškrtnout.
Z východu Jižní stezkou
Jižní stezka oficiálně začíná na opačném konci republiky než její severní protějšek, což ovšem neznamená, že byste si směr nemohli zvolit podle svého uvážení. Prvních několik desítek kilometrů kopíruje československou hranici, nejdříve Beskydy a poté Javorníky (i s výstupem na slovenský Veľký Javorník). Pokračuje se dále po hranice a s odbočkou do Valašských Klobouk poté plynule přejdete na hřeben Bílých Karpat, kde vás opět čeká jejich nejvyšší vrchol – tentokrát Velká Javořina.
Poté vás čeká ze všech částí nejdelší rovinatý úsek, s výjimkou Pálavy to je teď několik set kilometrů v podstatě bez převýšení. Navštívíte přitom však NP Podyjí kousek do Znojma a rovinami Jihočeského kraje budete konečně mířit do dalších hor. Tentokrát to budou zapomenuté Novohradské hory, kde vás výjimečně nečeká výstup na jejich nejvyšší vrchol.
Na Šumavu a na SZ
Slovenskou hranici už jste dávno vyměnili za tu rakouskou a ani s tou se nebudete kamarádit příliš dlouho, sotva se z Novohradských hor dostanete na Šumavu a začnete ze západu obcházet Lipno, dojdete na Plechý – nejvyšší vrchol Šumavy i jejího národního parku. Jen pár kilometrů od něj se pak nachází česko-rakousko-německé rozmezí. Stezka následně pokračuje hlubokými hvozdy české části Šumavy – tato část má 192 km! Druhý nejvyšší Šumavy pro vás bude Poledník.
Nepříliš zajímavou Všerubskou vrchovinou se pak dostanete ke své poslední hoře přes 1000 m n. m., budete stoupat na Čerchov v Českém lese. I dalších několik desítek kilometrů se budete pohybovat v kopcích Českého lesa poblíž německé hranice, za zmínku stojí poslední „velká hora“ Dyleň (940 m n. m.). Z ní už to je nicméně jen z kopce do Františkových Lázní a tam už si můžete být jistí, že to na samý konec stezky už není více než dva dny cesty – jen do Aše a posledních pár kilometrů na nejzápadnější bod.
