Na led se s nastupujícím jarem a létem většina z nás snaží spíše zapomenout, nás ale napadlo, že je čas si připomenout ještě jednu ryze zimní aktivitu – tento rok už ji nejspíš nestihnete, ale jako nápad na příští sezóniu může posloužit výborně: lezení ledů. O co jde? Ve zkratce se snažíte vylézt zmrzlý vodopád (přírodní nebo umělý), tzv. ledopád. Jistíte se podobně jako na skalách, ale máte diametrálně odlišné pomůcky.
K veškerému pohybu totiž potřebujete mačky a dva speciální lezecké cepíny. Tohle všechno využíváte ke klasickému pohybu pomocí 3 pevných bodů, kdy každou věc zasekáváte do ledu, dokud nevylezete nahoru. Odtamtud sejdete dolů nebo jednoduše slaníte.
Vybavení
Jistící vybavení je v základech velmi podobné tomu na sportovních nebo vícedélkových cestách. Budete určitě potřebovat helmu, sedák, jistítko, expresky, lano (ideálně poloviční, impregnované a aspoň 60 metrů dlouhé) a pár karabin. Jištění probíhá dvěma způsoby – pokud se cesta leze i v létě, mohou být v nezamrzlých částech skály navrtané nýty, jinak si ale budete muset vzít ledovcové šrouby. Ty se jednoduše navrtají do ledu, kde 100% drží. S jištěním souvisí ještě jedna nezbytnost – reep šňůřa. Ke slaňování se velmi hodí také prusíky, protože manipulace s lanem v rukavicích obvykle stojí za nic.
Pak už zbývají jen co nejtvrdší pohorky (obvykle kategorie C nebo D, aby se do nich daly automaticky zacvaknout mačky), pořádné rukavice, mačky samotné a cepíny. Měly by mít poutko, abyste je nemohly ztratit, a měly by být zlehka zahnuté – tak půjdou snadněji zaseknout do ledu. Hodit se bude i čelovka, protože den je v zimě krátký.
Pohyb
Jak už bylo uvedeno, při pohybu na ledu používáme klasickou techniku tří pevných bodů. Ve výchozí pozici jsou cepíny cca ve výšce naší hlavy a mačky pevně zaseknuté. Začneme vyndáním prvního cepínu a pevně ho zasekneme cca 30 cm nad sebe. Podobně postupujeme i s druhým cepínem. V podstatě se pověsíme za ruce a posuneme postupně obě nohy tak, abychom se na ně opět mohli pevně postavit.
Zaseknutí cepínů by mělo vycházet z pohybu zápěstí, rozhodně ne celého ramene (to by vám vychylovalo celou rovnováhu). Vzdálenost mezi samotnými seknutími by měla být aspoň 25 cm, aby se nenarušila kompaktnost ledu. Cepín lze zároveň pohodlně založit do případných děr a spár, ušetříte tím energii.
Ani zakopávání maček není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Klíčové je přitom opět dodržet kolmost, tedy že hroty maček by měly být co nejkolměji v ledu. Sklon nohy by měl lehce směřovat dolů. Ideální je dělat rychlé kopy, kterými se na první pokus zaseknete do ledu – šetří to energii. Stejně jako u cepínu platí, že je vhodně využít co nejvíce přírodních prvků v ledu: veškeré ministupy poskytnou potřebnou oporu.
Jak jistit?
Primárním faktorem při lezení na ledu je používání polovičních lan. Minimalizuje se tím riziko, že se lano poškodíte nebo přetrhnete cepínem či mačkou. Zároveň méně zatěžují jistíci body. Těmi jsou ony ledovcové šrouby. Ty by se měly vrtat naprosto kolmo k ledu až do maximální pozice (tedy že je celý šroub v ledu). Nejefektivnější je vrtat zhruba ve výšce pasu.
Zvláštním případem jsou pak vícedélkové cesty, kdy musíte v ledu postavit štand. Ten se dělá dvěma zavrtanými šrouby, mezi kterými provléknete pevnou smyčku, na kterou dáte karabiny, do které se cvaknete.
Pro případ slaňování se musíte naučit ještě navrtat Abalokovy hodiny, kde konečně použijete reep smyčku. Pomocí šroubů do ledů navrtáte dvě díry, tak, aby se na konci spojily a vytvořily tunel. Tím úzkou, 8mm šňůřu provlečete a uděláte z ní smyčku. Tou už provlečete lano, na kterém můžete slaňovat (nikdy ho ale nepoužívejte na top-rope!).
Nebezpečí
Správně prováděné ledové lezení není o nic nebezpečnější než obyčejné skalní lezení, což ale neznamená, že se při něm nedá zabít. Největší neznámou je tady kvalita ledu. Protože málokdo by sám sebe označil za zkušeného, je ideální se od někoho přiučit, jak kvalitní led poznat. Před samotným lezením je každopádně dobré odpovědět si několik otázek, třeba: Jaké je a bylo počasí? Svítí na led slunce? Kdy? Bude nad nulou? Hrozí uvolnění lavin nad ledopádem?
Rozhodně není ostuda lezení přerušit nebo odložit, pokud vám podmínka nepřeje.
Kam vyrazit?
V Česku máme relativně dobré zimy, a tak i ucházející podmínky pro ledolezení. Ideálně je začít v některých arénách, kde se ledopády uměle vyrábějí. Nacházejí se třeba v Liberci nebo ve Víru na Žďársku. Jsou schopni vám zapůjčit vybavení, a hlavně vám vysvětlí veškerou metodiku. S většími zkušenostmi už se lze přesunout do větších hor. Krkonošský ledopád se nachází kousek od Špindlerova mlýnu, další jsou třeba v Jizerských horách. Myslete na to, že většina ledů, kde se dá lézt, je na území CHKO nebo NP, a lezení je tam dost často zakázáno.
Úplným ledopádovým rájem jsou pak Vysoké Tatry, Slovenský ráj a pochopitelně Alpy. Dál do světa snad ani netřeba vyrážet.
