Nejrychlejší způsob, jak se dostat do „civilizovaného“ zahraničí, je přejít most. Tak je to možné v Českém Těšíně. Ovšem svět nesmí právě paralyzovat pandemie. Až pominou vládní (a světová) opatření, může výlet do polského Cieszyna první cestou do ciziny. Když bychom právě pobývali v Moravskoslezském kraji, stačí zajet do Českého Těšína, no a pak přejít most.
Jedno město ve dvou zemích
Těšín (polsky Cieszyn) je město ležící na území dvou států – České republiky a Polska. Město leží na řece Olši, která je přítokem Odry. Řeka tvoří státní hranici a rozděluje město na českou a polskou část. Toto dvojměstí vzniklo při ustavení samostatného československého státu na základě dohadovacího řízení o rozdělení slezského území. Rozdělení Těšína ovlivnilo rozvoj obou částí města.
- Polský Těšín (Cieszyn) je kompaktní město s historickým jádrem a s mnoha stavebními a kulturními památkami. Polský Těšín má starobylý ráz – jeho křivolaké uličky jsou malebné a svádí návštěvníka k prohlídkám.
- Český Těšín rostl plánovaně, proto na někoho může působit trochu chladným či neosobním dojmem. „Z historie je patrné, že většina historických památek připadá polské části Těšína,“ připomíná se na portálu mistopisy.cz. Podobu Českého Těšína významně určuje železnice a velké nádraží, které se nacházejí v jeho centru.
Těšínsko: Brána do polských Beskyd
Silniční hraniční přechod v Těšíně je vhodným východiskem pro návštěvu polské části Těšínských Beskyd. Zdejší muzea pečlivě uchovávají památky na místní gorolskou kulturu, přičemž neznalý návštěvník může být překvapen obrovským zájmem turistů o jejich sbírky. Beskydy Poláci považují za úchvatný přírodní celek, a proto se staly i významnou turistickou oblastí.
„Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrt hodinu…“
Do Českého Těšína se turisté nejsnadněji dostanou vlakem. Těšínem projíždějí (a zastavují v něm) všechny vlaky mířící severní cestou na Slovensko a rychlíky do Polska. Ostatně, že „z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrt hodinu,“ dobře víme díky Jaromíru Nohavicovi.
Kdo by chtěl do Těšína autem, přijede po D 48, respektive po E 462. S dopravou není žádný problém.
Sportovní lávka mezi zeměmi
Tři lávky a zároveň tři hraniční přechody, které slouží výhradně cyklistům, bruslařům a chodcům, spojují český a polský břeh řeky Olše. Sportovní lávka je komunikačním uzlem v rekreačně sportovních oblastech měst Českého Těšína a Cieszyna. Šest metrů široká a 96 metrů dlouhá lávka se smíšeným provozem pro pěší a cyklisty propojuje české a polské nábřeží, parky, aleje, sportoviště, kemping Olza a především umožňuje komunikační propojení cyklotras (okruh oběma Těšíny).
Do Cieszyna za historií
Středověké město s hradem na výšině nad pravým břehem řeky Olše (v současné době polský Cieszyn/Těšín se začalo výrazně proměňovat na přelomu 18. a 19. století. Vzhled maloměsta měnil pod vlivem císařské Vídně.
Zástavbu předměstí na levém břehu pevně vymezila železnice, která spojila město v roce 1869 s Bohumínem a v roce 1872 s Košicemi. Košicko-bohumínská dráha měla v rozvoji Těšína a v jeho budoucím rozdělení rozhodující úlohu.
Kam nejdřív? Na zámecký vrch
Nejčastěji navštěvovaným místem je Zámecký vrch.
- Za zhlédnutí stojí palác založený v roce 1840 na základech dolního piastovského zámku.
- Za návštěvu stojí i jedenáct metrů vysoká románská rotunda svatého Mikuláše, která je nejcennější památkou Těšínského Slezska. Pochází z první poloviny 11. století a je jednou z nejstarších dochovaných památek kruhového typu v Polsku a první zděnou stavbou v Cieszyně.
- Kousek nad ní se tyčí Piastovská věž, z níž je nádherný výhled na řeku, celé dvojměstí až do Beskyd.
Cieszyn, město obchodníků a obchodů
Trhovci, tržnice a vůbec obchodníci byli od nepaměti těmi, kdo vlévali krev do tepen města. Kupci tudy cestovali po staré obchodní cestě mezi Černým mořem a Baltem.
- Trhy jsou v Cieszyně legendární dodnes. Kromě tržnice zajímá českého zákazníka i těšínká Castorama. A do Biedronky lidé zajíždějí na velké nákupy.
Další památky polské části Těšína
- Románská kaple svatého Mikuláše (Kaplica św. Mikołaja , rotunda z 11. století)
- Zbytky hradu Piastovské dynastie, Wieża Piastowska
- Gotický kostel sv. Máří Magdalény ( Kościół Marii Magdaleny , 13. století)
- Staroměstské náměstí (Rynek)
- měšťanské domy (15. – 19. století)
- Radnice (Ratusz , počátek 19. století)
- Bývalá mincovna (18. století)
- Muzeum Těšínského Slezska v bývalém paláci rodiny Larischů ( Pałac Laryszów , Muzeum Śląska Cieszyńskiego, první muzeum v Polsku)
- Zámecký pivovar (Browar Zamkowy , 1846)
- Habsburský palác v Těšíně
- Klášter Bonifraters (18. století)
- Protestantský kostel Ježíše ( Kościół Jezusowy)
Český Těšín, mladší ze „sourozenců“
Turistické informační centrum Český Těšín
Štefánikova 17/27
737 01 Český Těšín 1
Telefon: +420 720 043 697
E-mail: info@ic-tesin.cz
Provozní doba
Pondělí – Pátek: 8 – 17 h
Sobota: 8 – 12 h
Neděle: Zavřeno
Podobu Českého Těšína významně určuje železnice a velké nádraží, které se nacházejí v jeho centru.
- Dominantou náměstí ČSA je neorenesanční radnice z roku 1928.
- Pozoruhodný obloučkový štít s hodinami se stal předlohou pro logo města.
- V době svého vzniku se k mimořádným stavbám v ČSR zařadily funkcionalistické budovy pošty nebo gymnázia.
Česko – polské stálé divadlo
Těšínské divadlo (Teatr Cieszyński) je v současnosti jediným českým profesionálním divadlem, jehož součástí jsou dva umělecké soubory hrající různými jazyky – česká a polská scéna.
V Těšínském divadle začínalo i několik známých herců: Květa Fialová, Jaromír Hanzlík, Bronislav Poloczek, Miloslav Čížek, Michal Kavalčík („Ruda z Ostravy“), Robert Urban a další…
Kostel Božského Srdce Páně
Kostel Božského Srdce Páně v Masarykových sadech byl postaven v roce 1894. Hlavní průčelí má po levé straně věž s vysokou štíhlou oktogonální špicí ozdobenou bohatě členěnými štíty na všech čtyřech stěnách. Historizující trojlodní kostel byl postaven v podle projektu architekta Ludwiga Satzkého. Kostel byl v roce 2003 prohlášen kulturní památkou České republiky.
- Adresa: Masarykovy sady 83/10, 737 01 Český Těšín
Těšínské nádraží
Novorenesanční stavba architekta Antona Dachlera pochází z r. 1889. Stavba paří k nejhezčím železničním výpravním budovám v Česku a je na seznamu kulturních památek ČR. Zdařilá rekonstrukce nádraží proběhla v letech 2001-2002.