Čekanka obecná (Cichorium intybus) je poněkud dřevitá, vytrvalá bylina. Obvykle má jasně modré květy, někdy však také bílé a růžové. Mnoho odrůd se pěstuje pro salátové listy nebo dokonce kořeny, které se pečou, melou a používají jako náhražka kávy. Kromě toho se čekanka pěstuje také jako pícnina pro dobytek. Žije jako divoká rostlina na silnicích v rodné Evropě a nyní je běžná v Severní Americe, Číně a Austrálii, kde se široce naturalizovala.
Popis rostliny
Během kvetení má čekanka tvrdý, rýhovaný a víceméně chlupatý stonek vysoký od 30 do 100 cm. Listy jsou stopkaté, kopinaté a neobnažené. Hlavy květů jsou široké 2 až 4 cm a obvykle jasně modré, zřídka bílé nebo růžové. Ze dvou řad involukrálních listen je vnitřní delší a vzpřímená, vnější kratší a šířící se. Kvete od července do října. Nažky nemají žádný pappus (chlupy), ale nahoře mají zubaté šupiny.
Co označujeme jako čekanku?
Pod názvem „čekanka“ většinou myslíme čekanku listovou (Cichorium endivia), která se pěstuje právě pro chutné listy. Poprvé byla čekanka zaznamenána ve staroegyptské literatuře. Horatius ji zmiňuje v souvislosti se svou vlastní stravou, kterou popisuje jako velmi jednoduchou. V dnešní době se čekanka může pěstovat pro své listy, které se obvykle konzumují syrové jako listy salátu. Pěstovaná čekanka se obecně dělí na tři typy, z nichž existuje mnoho odrůd:
- Radicchio: obvykle má červené nebo fialové a zelené listy. Někteří za tento typ považují červenolistou čekanku s bílými pruhy. Má hořkou a kořeněnou chuť, která při grilování nebo pražení zjemní. Také se používá za účelem přidání barvy a chuti do salátů. Oblíbená je zejména v Itálii.
- Cukrová homole: tento druh čekanky vypadá spíše jako salát s pevně zabalenými listy. Obvykle jej konzumujeme syrový v salátech, dokud je ještě mladý. Můžete jej ale také uvařit a jíst podobně jako špenát. Tato odrůda je běžná v Řecku.
- Belgická čekanka: v holandštině je známá jako witloof nebo witlof (bílý list), jedná se o malou krémově zbarvenou hlávku, listy jsou poměrně hořké. Tento druh se pěstuje úplně pod zemí nebo bez slunečního světla, aby se zabránilo zelenání a otevírání listů. Rostlina musí být udržována těsně pod povrchem půdy, jak roste, a ukazuje pouze samotný hrot listů. Často se prodává zabalená v modrém papíru, aby byla nadále chráněna před světlem a zachovala si bledou barvu a jemnou chuť. Hladké, krémově bílé listy lze podávat plněné, pečené, vařené, krájené nebo jednoduše syrové. Křehké listy jsou mírně hořké; čím bělejší list, tím méně hořká chuť. Před vařením je vhodné vyříznout tvrdší vnitřní část stonku ve spodní části hlávky, aby se zabránilo hořkosti.
Trochu z historie
Čekanka obecná se v Evropě pěstuje jako náhražka kávy. Kořeny jsou pečené, pražené, mleté a používají se jako přísada do běžné kávy. Když byl v roce 1766 zakázán dovoz kávy do Pruska, byli lidé nuceni najít si nějakou náhražku. Brunswickský hostinský Christian Gottlieb Förster získal v letech 1769/70 koncesi na výrobu čekankové kávy v Brunswicku a Berlíně. Do roku 1795 bylo v Brunswicku 22 až 24 továren tohoto typu. V napoleonské době Francie se čekanka často objevovala buď jako součást nebo dokonce náhražka kávy.
Čekanka v kuchyni
Čekanka se začíná objevovat na přelomu října a listopadu a my po ní budeme moci sáhnout až do dubna. Pokud si chcete pochutnat co nejvíce, vybírejte raději menší kusy – co nejsvětlejší. Zeleně zbarvená čekanka bude přezrálá a může vás zklamat svou hořkou chutí. Můžete ji jíst syrovou v salátech nebo i v teplých salátech. Čekanku můžete grilovat, dusit, péct, atd. Charakteristická hořkosladká chuť čekanky dodá chuť každému salátu. Listy čekanky lze zpracovávat podobně jako mrkev nebo celer. Hodí se k nim majonéza, různé dipy nebo omáčky. Čekanka má ráda společnost sušeného ovoce – vlašské ořechy, rozinky a sušené brusinky. Hodí se také k jablkům a hruškám.
Čekankový letní salát Witlof
Nakrájejte 2 belgické čekanky na kousky, 2 rajčata na plátky a 2 okurky na kostičky. Přidejte 2 jarní cibulky nakrájené na kolečka a přelijte dresinkem vinaigrette.
Čekankové lodičky
2 až 3 čekankové puky rozeberte na listy. Hrušku oloupejte a nakrájejte na malé kostičky. Rozdělte ji na jednotlivé listy čekanky. Zakápněte je citronovou šťávou. Lodičky vyložte svým oblíbeným plísňovým sýrem, nakrájeným na kostičky. Asi 2 hrsti vlašských ořechů opražte nasucho na pánvi a po vychladnutí je nasekejte na hrubo. Posypte jimi čekankové lodičky. Nakonec si připravte zálivku: 2 lžičky olivového oleje vyšlehejte s 1 lžičkou hořčice. Osolte a opepřete podle chuti a přelijte tím čekankové lodičky.
Čekanka jako sladidlo
Čekanka se v potravinářském průmyslu používá taktéž jako sladidlo se sladivostí 1/10 sacharózy. Někdy se přidává do jogurtů jako prebiotikum. Dnes ji považujeme za zdravější způsob slazení, než je slazení bílým cukrem, které je ale dosud převládající.
Čekanka je také pícninou
Čekanka se používá jako krmná rostlina a je vysoce stravitelná pro přežvýkavce s nízkou koncentrací vlákniny. Kořeny čekanky jsou díky obsahu bílkovin a tuků vynikající náhradou ovsa pro koně. Čekanka obsahuje malé množství redukovaných taninů, které mohou u přežvýkavců zvýšit účinnost využití bílkovin. Některé taniny snižují střevní parazity. Na Novém Zélandu došlo k poměrně rozsáhlé hybridizaci za účelem výroby odrůdy čekanky Puna, která je vynikající pro krmné účely. Bylo vyvinuto mnoho dalších krmných hybridů.
Mýty a čekanka
Podle evropského folklóru by čekanka měla být schopna otevřít i zamčené dveře. V květinomluvě označuje nekvetoucí stonek čekanky „střídmost“, zatímco kousek kořene čekanky znamená: „Jsi lakomec.“ Na druhé straně kvetoucí stonek čekanky nese poselství: „Otevři mi své srdce.“
