Potravinová pyramida byla poprvé představena v roce 1974. Od té doby se v průběhu let několikrát lehce pozměnila společně s tím, jak byly prezentovány nové vědecké poznatky o vlivu potravin na zdraví a tělo člověka. Výživová pyramida tedy poskytuje jakési základní vodítko o tom, jak by se měl člověk ideálně stravovat.
Výživová pyramida je vodítkem
Výživová pyramida by měla sloužit jako návod k tomu, které potraviny bychom měli konzumovat, abychom si zachovali pevné zdraví a prodloužili si život. Které potraviny v konzumaci upřednostňovat a které naopak omezit. Pyramida zdravé výživy je dobrým orientačním nástrojem při tvorbě zdravého jídelníčku nebo dietní program. Dodržováním informací, které z ní vyčteme nám pomáhá snížit riziko civilizačních chorob typu cukrovka, rakovina, obezita nebo infarkt. Zvláštností je, že výživová pyramida ale nemusí být vždy stejná. Jak bylo řečeno, je pouze vodítkem a ne 100% přesným návodem. Liší se například podle toho, v jaké je vydávána zemi, neboť kulturní rozdíly platí i pro oblast stravování. Přímořské národy mají obecně vyšší konzumaci ryb a nižší konzumaci vepřového nebo hovězího masa. Rozdílů ve stravování je však samozřejmě více.
Rozdělení na patra
Vhodnost a důležitost potravin je graficky vyjádřena pomocí pater, kde platí, že čím níže potravina je, tím větší základ by v našem jídelníčku měla tvořit. Pyramida se zpravidla dělí na 4 patra. Kromě potravinových pater je někdy přidáno ještě nulté patro, symbolizující aktivní životní styl, neboť pro je pro člověka k pevnému zdraví nezbytný i pravidelný pohyb. Vedle pyramidy je také často nějaká připomínka dodržování pravidelného pitného režimu.
První patro
První, nejširší patro a základna celé pyramidy je tvořeno obilninami a výrobky z něj: rýže, těstoviny, vícezrnné a celozrné pečivo bohaté na vlákninu, rostlinnými oleji (olivový, palmový, arašídový atd.) a ořechy. Obilniny jsou bohaté na komplexní sacharidy (škrob) a jsou proto důležitým zdrojem energie.
Obsah živin v obilných výrobcích závisí na stupni vymletí obilného zrna. Celozrné výrobky jsou bohaté na vitamíny, minerály a vlákninu, zatímco bílá, vymletá mouka a výrobky z ní jsou energetická bomba, ale dlouhodobě nezasytí, je chudší na prospěšné látky a tedy i zbytečnější pro naše tělo.
Druhé patro
Neméně důležitou složkou naší potravy jsou ovoce a zelenina . Někdy bývají zařazeny společně s obilninami do prvního patra, většinou je pro ně však vyhrazeno druhé, samostatné patro. Ovoce a zelenina jsou zdrojem nepřeberného množství vitamínů, minerálů, vlákniny a antioxidantů. Lze je konzumovat syrové i upravené, avšak je pravidlem, že tepelnou úpravou ztrácí značnou část prospěšných látek. Ovoce je kalorickou bombou a není tedy dobré to s jeho konzumací přehánět. Zeleniny naopak můžeme zkonzumovat v podstatě libovolné množství, neboť je kaloricky chudší, avšak díky vláknině zpomaluje trávení a tím nás déle udrží syté.
Třetí patro
Třetí patro je tvořeno zejména potravinami bohatými na bílkoviny: ryby a mořské plody, luštěniny, maso a mléčné výrobky. Ryby a luštěniny jsou níže a můžeme jich tedy jíst větší množství, naopak maso jako vepřové a hovězí společně s mléčnými výrobky bychom měli konzumovat méně.
Čtvrté patro
Vrchol pyramidy je vyhrazen nejméně vhodným potravinám, jako jsou živočišné tuky, sůl, cukr, sladkosti a alkohol. Tyto potraviny nejsou pro lidské tělo důležité, spíše naopak, působí často zdravotní problémy.
