Když je dobrá zima, když je sníh, není třeba hledat pěkné trasy k běžkařské turistice jen ve vyšších polohách. Krásné a příhodné terény vhodné pro rekreační běh na lyžích najdeme ve Žďárských vrších. Nenápadným výchozím bodem (vhodným především pro nemotorizované) je obec Čachnov. Největší výhoda Čachnova spočívá v tom, že do něj lze přijet ze širokého regionu východních Čech, a hodnotným výletem doběhnout do jiného místa ležícího na trati. Obec Čachnov je dobré si zapamatovat.
Na běžky vlakem. Tam a zpět
Žďárské vrchy jsou jednou z kolébek českého lyžování. Nové Město na Moravě, Svratka, Źďár nad Sázavou, Jimramov… Kout naší země, kde není nouze o kopečky, ale ani nouze o sníh.
Do Žďárských vrchů jezdí za rekreačním běžkování lidé z širokého regionu: od Pardubic (i z Hradce Králové), z Chrudimi, Hlinska, Chotěboře a Havlíčkova Brodu, z Poličky, Jihlavy, Poličky i ze Svitavska či od Brna… Na téměř všechna místa lze dojet autem. Zaparkovat je, udělat si okruh na běžkách a pak se k vozu vrátit.
A nebo to lze podniknout i jinak: Přijet vlakem přímo na místo, odkud vedou lyžařské stopy, vydat se na výlet do místa, kde lze nasednout na vlak a odjet domů. Jedním z takových nenápadných center běžkařského dění ve Žďárských vrších je obec Čachnov.
Důležitá obec Čachnov
Čachnov je částí obce Krouna v Pardubickém kraji, v okrese Chrudim. Leží 12 kilometrů východně od Hlinska a čtyři kilometry severovýchodně od Svratky. Stanice je zařazena do integrovaného dopravního systému IREDO (Královéhradecký, Pardubický IDS).
V roce 1896 byla v Čachnově zřízena železniční stanice na nově vybudované lokální železniční trati Žďárec u Skutče – Polička, stanice se stala výchozím bodem na celé Svratecko.
Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 261). Trať vede ze Svitav přes Poličku do Žďárce u Skutče.
Jedná se o jednokolejnou regionální trať.
Provoz na trati byl zahájen v letech 1896 (Svitavy–Polička) a 1897 (zbytek trati Polička–Skuteč, dnes Žďárec u Skutče). Navazující tratě:
- Trať 260 Brno – Skalice nad Svitavou – Svitavy – Česká Třebová
- Trať 238 Havlíčkův Brod – Žďárec u Skutče – Chrudim – Pardubice
Poznávací turistika na lyžích
Do Žďárských vrchů se jezdí za tak zvaně „pohodovým“ lyžováním. Udržované stopy, značené cesty, krajina s historií. A to je jeden z půvabů regionu: Lyžaři procházejí místy, která jsou zajímavá po celý rok.
Velice známá o oblíbená je cesta z Čachnova do Borové. Obce leží na jedné trati, Borová východním směrem. Běžkařská cesta kopíruje trať (v širokém koridoru).
Na cestě z Čachnova do Borová turisty překvapí nejedna zajímavost.
Karlštejn při cestě
Karlštejn je původně lovecký zámek postavený v letech 1770 až 1775 ve stylu středoevropské architektury pozdního baroka, s trojkřídlým zámeckým pavilonem a samostatně stojícími hospodářskými budovami, také označován jako rokokový. Od roku 1958 je zámeček kulturní památka v sídelní lokalitě Karlštejn, části obce Svratouch, v rámci administrativně správním v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.
Zámek vybudován na jihozápadním okraji terénní plošiny v nadmořské výšce 780 m, ve vrcholové části kopce s výškovým bodem Karlštejn (783,4 m n. m.) v přírodní oblasti Žďárských vrchů. Zámecký objekt s budovami a nádvořím vykazuje přísnou souměrnost typickou pro architekturu v barokním slohu.
- Po roce 1945 sloužil a dodnes slouží Lesní správě.
- Zámecký areál několikrát využit filmaři. Natáčely se zde scény pro československý film Temno, pohádku O kominickém učni a dceři cukráře a také pro některé díly českého televizního seriálu Četnické humoresky.
Zelená křižovatka
Zhruba 1500 m severně od vrcholu Karlštejna probíhá rozvodí Černého a Severního moře. Lokalita situována v geomorfologickém okrsku Borovský les, je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Místo je lidově označeno jako Zelená křižovatka. Prochází tudy hlavní evropské rozvodí. Nadmořská výška Zelené křižovatky je 735 m n.m.
Běžkařská trasa: Čachnov – Svratka – Karlštejn – Borová
Statistika běžkařské trasy
| Délka trasy | 19.54 km |
| Úseky cesty typu „Pěší“ | 2.99 km (15 %) |
| Úseky cesty typu „Lesní/polní“ | 7.56 km (39 %) |
| Úseky cesty typu „Vozová“ | 3.8 km (19 %) |
| Úseky cesty typu „Silnice III.třídy/MK“ | 3.58 km (18 %) |
| Úseky cesty typu „Silnice II. třídy“ | 1.15 km (6 %) |
| Úseky cesty typu „Silnice I. třídy“ | 0.46 km (2 %) |
| Stoupání v úsecích | 7.92 km (41 %) |
| Klesání v úsecích | 10.47 km (54 %) |
| Maximální výška | 780 m n.m. („Karlštejn“) |
| Minimální výška | 600 m n.m. („Pustá Rybná“) |
| Převýšení | 180 m |
| Celkem vystoupeno výškových metrů | 446 m (sklon 5.6 %) |
| Celkem sestoupeno výškových metrů | 441 m (sklon 4.2 %) |
| Maximální sklon do kopce | 15 % (0.2 km v úseku (1812) -> (1811)) |
| Maximální sklon z kopce | 16 % (0 km v úseku Pustá Rybná, rozc. -> Pustá Rybná) |
Podrobný výpis běžkařské trasy
| Délka trasy | |
| Stoupání v úsecích | 7.92 km (41 %) |
| Klesání v úsecích | 10.47 km (54 %) |
| Maximální výška | 780 m n.m. („Karlštejn“) |
| Minimální výška | 600 m n.m. („Pustá Rybná“) |
| Převýšení | 180 m |
| Celkem vystoupeno metrů | 446 m (sklon 5.6 %) |
| Celkem sestoupeno metrů | 441 m (sklon 4.2 %) |
| Maximální sklon do kopce | 15 % (0.2 km v úseku (1812) -> (1811)) |
| Maximální sklon z kopce | 16 % (0 km v úseku Pustá Rybná, rozc. -> Pustá Rybná) |
Zdroj tabulky: vyletnik.cz
