Ten kopec znají všichni: z vlaku, ze silnice, z hraných i dokumentárních filmů: Kupa s výraznou stavbou na vrcholu, doslova se vypínající nad Mikulovem. V kolika lidech vzbudil touhu podívat se nahoru? A když už se na kopec vydáme, budeme pokračovat. Půvabnou krajinou mezi vinicemi a rybníky, letohrádky i vojenskými bunkry do Valtic. Ujdeme skoro dvacet kilometrů, ale vesměs nenáročným terénem. Výlet zvládnou i netrénované osoby či zdatné děti.
Celodenní výlet po jedné značce
Výlet z Mikulova do Valtic bude celodenní, a tak se raději na cestu vydáme hned ráno, aby bylo dost času k prohlídkám i odpočinku cestou.
Začneme v Mikulově, kam se dostaneme vlakem nebo autobusem. Na mikulovském náměstí najdeme modrou turistickou značku, které se budeme držet až do cíle.
První metou, které chceme dosáhnout, je Svatý kopeček (což je ten dominantní kopec nad městem).
Stoupání po křížové cestě
Od rozcestníku „Pod Olivetskou horou“ začne klikatící se cesta stoupat. Protože je lemována drobnými sakrálními stavbami (včetně křížové cesty), není to stoupání nijak nudné. Celá křížová cesta zahrnuje 17 objektů:
- 14 kapliček křížové cesty,
- kapli sv. Šebestiána,
- zvonici
- a kapli Božího hrobu.
Přírodní rezervací Svatý kopeček
Vrcholné partie Svatého kopečku jsou kamenité a působí velmi zajímavě. „Svatý kopeček (363 m n. m.) je jeden z kopců Pavlovských vrchů. Bradlo z jurských vápenců má tvar oválného hřbetu s plochým vrcholem a se strmými srázy,“ uvádí se na informační tabuli naučné stezky.
Stavby na vrcholu kopce
Když vystoupáme až nahoru, čeká nás překvapení. To co se z okénka vlaku či auta její jako jedna „kaplička“ je ve skutečnosti soubor sakrálních staveb.
Kaple svatého Šebestiána (48°48′23,13″ s. š., 16°38′46,4″ v. d.) se zvonicí (48°48′22,53″ s. š., 16°38′45,23″ v. d.) a křížová cesta s kaplí Božího hrobu jsou od 2. listopadu 1964 zapsány jako nemovité kulturní památky. Svatý Kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána je od 1. července 2018 národní kulturní památkou.
Nekrásnější pohled na Mikulov
Fotoaparáty, kamery a telefony budou na vrcholu Svatého kopečku v pohotovosti. Tak krásný výhled na Mikulov se hned tak z jiného návrší neotevře, jako odsud.
Po modré značce dojdeme ke kapli Božího hrobu
Kaple Božího hrobu
Kaple Božího hrobu (48°48′26,44″ s. š., 16°38′57,43″ v. d.) byla postavena jako kopie kaple, která stojí uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Byla součástí souboru původních staveb z roku 1630, což dokládá nápis na zdi uvnitř kaple. Poutníky byla navštěvována už v roce 1644 a je doložena na Donnerově rytině města z roku 1673.
Pokračujeme po modré
Od kaple se vydáme dál po modré. Sestoupíme trochu „divokým“ hájkem na silnici (k rozcestníku Mariánský mlýn), odbočíme vpravo. Po krátkém silničním úseku odbočujeme vpravo na zpevněnou hospodářskou cestu. Mezi vinicemi držíme směr k rozcestníku Mušlovský rybník.
Vinice nejsou „občerstvení zdarma„
Při pohybu mezi vinicemi si musíme být vědomi, že hrozny mají svého majitele a že trhat je, bylo by to samé jako třeba „sbírat prádlo z cizích šňůr“. Vinice a hrozny na nich jsou tabu.
Když dostaneme chuť na místní produkty, můžeme si je koupit na některé z farem. Po cestě jsou na taková místa poutače.
Po modré značce míříme stále směrem Sedlec.
Nesyt, největší moravský rybník
Značka provede úhlednou obcí a stočí se k největší „atrakci“ obce, k rybníku Nesytu.
„Nesyt (zvaný také Sedlecký rybník ) je největší rybník v Jihomoravském kraji a na Moravě vůbec, a osmý (respektive sedmý) největší v Česku. Nachází se na území obcí Sedlec a Hlohovec, mezi Valticemi a Mikulovem. Vodní plocha má rozlohu 288 – 306 ha (podle jiného zdroje 296 ha). Hladina leží standardně v nadmořské výšce 175 metrů. Maximální hloubka rybníka dosahuje 5,5 m, celkový objem činí 4,7 mil. m³,“ uvádí se v české Wikipedii.
„Řopíky“ po cestě
Zájemci o vojenskou historii budou potěšeni. Kolem cesty jsou k vidění „řopíky“, malé bunkry obranné linie vybudované v meziválečném období. „Za Sedlecem se linie stáhne za rybník Nesyt a posléze potok Včelínek, za Hraničním zámkem linie kopíruje břehy Horního i Prostředního hlohoveckého rybníka,“ píše se na webu ropiky.net.
Cíl cesty: Valtice zastávka
Modrá značka dovede (kolem několika zajímavých objektů) k městu Valtice, na jehož začátku (ve směru chůze) se nachází vlaková zastávka. V ní co hodinu zastavují vlaky do Břeclavi. Zde popisovaná devatenácti kilometrová procházka končí.
Líbilo vám v regionu? Mohly by vás zajínat ještě další procházky Lednicko-valtickým areálem.
- LVA: Z Lednice do Břeclavi přes Janův hrad
- LVA,Valtice: Od zámku k Reistně a na státní hranici
- Z Pavlova do Mikulova: Nejkrásnější cesta po hřebeni Pavlovských vrchů
- Sice jen z Lanžhotu do Břeclavi, ale přes soutok na trojmezí a Pohansko
