Moruše jsou ovocem, které roste na stromech. Svým vzhledem připomínají ostružiny, a stejně jako ony obsahují velké množství vitamínu C a antioxidantů. Tyto plody si můžete užít jen tak, nebo si z nich připravit marmeládu, sirupy či dokonce kompoty. Původem pochází z Asie, avšak u nás jsou tyto plody známé již celá staletá – a také mají staletou tradici v pěstování. Tyto stromy jsou mohutné a mohou dosahovat věku i několik set let.
Morušovník: impozantní strom
Pokud narazíte na opravdu starý morušovník, nemůžete ho přehlédnout. Může totiž dorůst do výšky až 18 metrů. Má také velmi rozložité větve. Sklízet na něm ovoce už nemusí být ale tak jednoduché. A právě to je ten důvod, proč se pěstuje jen ve velkých zahradách: potřebují dostatek prostoru pro svůj růst.
Jak vypadají plody?
Samotné plody morušovníku nazýváme moruše. Mohou být nejen tmavě černé, ale také bílé či červené. Jejich tvar značně připomíná ostružinu, jen jsou o něco delší. Chuť moruší je někomu velice příjemná, jiný si musí ovocné produkty z moruší přislazovat. Moruše totiž mají sladkokyselou chuť. Pokud byste nevěděli co s nimi, použijte je podobným způsobem jako maliny nebo ostružiny. Skvělé jsou také na přípravu ovocných pečených čajů nebo i zmrzliny!
Druhy moruší
Jak už jsme výše uvedli, moruše se mohou vyskytovat ve třech základních druzích (černé, červené, bílé). Z těchto tří druhů bylo vyšlechtěno více než 400 odrůd. Ty se mohou lišit více či méně – poznáte je například podle odlišného tvaru listů, podle jiné barvy, velikosti a chuti plodů. V České republice se nejčastěji setkáme s morušovníkem trnavským.
Černý morušovník
Tento druh morušovníku je u nás nejčastější. Vyskytuje se zejména na Jižní Moravě a také na Slovensku. Černý morušovník je opravdu veliký strom, který se dožívá i několik staletí. Někdy roste ve formě keře. Jeho plody svou barvou značně připomínají ostružiny – jsou tmavě červené až černé. Pokud byste je rozmáčkli, zjistili byste, že také dost silně barví. Od ostatních druhů se liší také svou chutí – jsou nejvýraznější.
Červený morušovník
U nás není tento druh příliš častý – navzdory tomu, že zkřížením červeného a černého morušovníku vznikla nejznámější odrůda: morušovník trnavský. Plody mají krásně červenou barvu, ale jsou méně výrazné než u černého morušovníku.
Bílý morušovník
I tento strom je poměrně impozantní, může dosahovat i 15 metrů. V České republice je zastoupen poměrně hojně. Plody jsou i v období zralosti velice bledé, mají bíložlutou barvu (někdy s nádechem do červené). Chuť těchto plodů je poněkud mdlá, a proto se výrobky z bílého morušovníku často míchají s jiným, chuťově výraznějším ovocem.
Vhodný výběr stanoviště
Obecná rada zní: morušovníkům se bude dobře dařit tam, kde se pěstuje vinná réva. To znamená teplejší oblasti s dostatkem slunce a průměrnou roční teplotou nad 8 °C. Půda, do které morušovník nasadíte, by měla být dostatečně propustná. Pokud na vaší zahradě stojí voda, nejedná se o ideální místo pro morušovník. Také chlad vám nebude tolerovat. Pokud ale zvolíte vhodné stanoviště, již nebude potřeba se o morušovník tolik starat, protože koření opravdu hluboko. Všechny živiny, které potřebuje, si jednoduše vytáhne z půdy sám.
Nechte jim dostatek prostoru
Vzhledem k tomu, že z vašeho malého stromku se jednoho dne stane obrovský strom, musíte počítat s tím, že bude potřebovat také dostatek prostoru kolem sebe. Morušovník nesnáší kořeny jiných dřevin, které by mohly zasahovat do jeho kořenového systému. V rozmezí pěti metrů od morušovníku proto nesázejte žádné další stromy, aby si vzájemně nepřekážely.
Kdy sázet morušovníky?
Mladé stromky sázíme stejně jako u jiných ovocných stromku na podzim nebo na jaře. Před samotným sázením je potřeba namočit kořeny na několik hodin do vody. Minimální doba namáčení kořenů je dvě hodiny. Mezitím, co se kořeny namáčí, můžete vyhloubit dostatečně velkou jámu. Mladý stromek je také dobré podpořit opěrným kůlem, aby ho nezlomil ani ten nejsilnější vítr. Opěrný kůl zatlučeme do vyhloubené jámy pro morušovník. Dbáme na to, aby byl ukotven rovně. Podél něj pak postavíme morušovník a dobře zahrneme zeminou. Tu pak ještě trochu ušlapeme a zalijeme (případně doplníme další zeminu, kterou ale už neušlapáváme). Stromek připevníme ke kůlu.
Prořezávání morušovníků
První výhonky morušovníků je dobré střechovitě zkrátit. S postupem času už jen lehce prosvětlujeme korunu. Starší morušovníky již nepotřebují žádné prořezávání, což je velkou výhodou těchto stromů.
První plody
Prvních plodů se dočkáte až ve třetím nebo čtvrtém roce po vysazení. Na opravdu velkou úrodu si ale budete muset počkat ještě déle – teprve v osmém roce po vysazení. Opravdu velká úroda znamená až 100 kg ovoce za jednu sezónu. Nejlepším způsobem, jak sklízet moruše, je natáhnout pod strom fólii a na ni ovoce setřást. Vzhledem k tomu, že ovoce dozrává postupně, budete muset tento postup několikrát opakovat.
Jak si usnadnit sklizeň?
Vzhledem k vysokému množství sklizeného ovoce je potřeba si sklizeň trošku usnadnit. Místo neustálého natahování fólie se vyplatí udržovat porost pod stromem jen velice nízký. K tomuto účelu skvěle poslouží tráva (kterou je ale potřeba pravidelně sekat) nebo nízké trvalky. Porost pod stromem je vhodný z toho důvodu, že mírní pád ovoce a navíc jej zachová čisté.
Zpracování moruší
Po sklizni je potřeba ovoce co nejdříve zpracovat, protože dlouho nevydrží. Moruše jsou skvělé jen tak, ale vzhledem k tomu, že jejich množství je velké, budete je muset zpracovávat i jinak. Čerstvé si je přidejte do jogurtů, smoothie, ovocných salátů nebo k ochucení palačinek či lívanců. Skvěle se hodí ale také k sýrům. Z moruší jsou skvělé marmelády, sirupy, šťávy nebo dokonce ovocná vína. A v neposlední řadě se používají také k výrobě pálenky.
