Svatý Hostýn, nejnavštěvovanější poutní místo v ČR

Výlet na poutní místo Svatý Hostýn nebude nijak dlouhý. Pěší turisté při něm nachodí nanejvýš tak dvanáct kilometrů. Jeho hodnota však bude spočívat ve významu navštíveného místa. Cílem bude poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie s titulem Bazilika minor, podivuhodná i obdivuhodná křížová cesta Dušana Jurkoviče, jakož i ostatní kulturní a církevní památky uskupené na Svatém Hostýně. Uvádí se, že Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem v České republice.

Hostýn, kopec nad Bystřicí

Svatý Hostýn, nebo jen Hostýn (736 m), je kopec v Hostýnských vrších. Výrazně vyčnívá z jejich severního okraje jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem (sídlo věhlasné továrny TON, původně Thonet, výrobce ohýbaného nábytku). Na Hostýnu se nachází významné mariánské poutní místo. Impozantní poloha Hostýna, vévodící širokým rovinám Hané, zdaleka viditelná a charakteristická silueta hory s chrámem nejvýše položeným je na Moravě ojedinělá.

Svatý Hostýn spadá do Olomoucké arcidiecéze, do děkanátu Holešov. Nachází se ve Zlínském kraji, zeměpisné souřadnice GPS: 49°22‘ 36,64“ N, 17° 42‘ 01,01“ E.

V roce  2018 bylo toto poutní místo prohlášeno národní kulturní památkou České republiky. Komplex na vrcholu Hostýnu zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ubytovny pro poutníky, křížovou cestu Dušana Jurkoviče s mozaikami Jano Köhlera a malbami Jožky Uprky, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž. Podle archeologických nálezů se zde nacházelo rozlehlé pravěké hradiště. Pod vrcholem Hostýnu se nachází pramen, podle tradice zázračně uzdravující.

Cesta ke Svatému Hostýnu

• Autem se dojede od Přerova, Valašského Meziříčí nebo od Holešova, a to po silnicích II/150, II/437, II/438
• Vlakem po po železniční trati č. 303 do stanice Bystřice pod Hostýnem.
• Do Bystřice pod Hostýnem lze cestovat i autobusem.

Z Bystřice vede na Svatý Hostýn červená turistická značka.

Pamětihodnosti a objekty na Svatém Hostýně

• Svatý Hostýn jako součást Hostýnských vrchů a od dávnověku osídlená hora;
• poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie s titulem Bazilika minor;
• socha a mozaika zobrazující Pannu Marii Svatotostýnskou;
• ambity s kaplemi a klášterem (farou) kolem baziliky;
• rozhledna císaře Františka Josefa I.;

  

• svatohostýnské muzeum v Jurkovičově sále;
• socha Božského Srdce Páně, sochy sv. Cyrila a Metoděje a další venkovní sochy;
• klasicistní venkovní křížová cesta;
• venkovní Jurkovičova křížová cesta s Köhlerovými mozaikami;
• cesta světla, která je připomenutím Kristova působení na Zemi po jeho vzkříšení;
• obranný val o délce 1600 m;
• lesní hřbitov, kde odpočívají zejména významní kněží, kteří působili na Svatém Hostýně;

  

• vodní kaple z roku 1620 s vývěrem „zázračné vody“,
• monumentální schodiště, které propojuje baziliku a vodní kapli;
• venkovní oltář (pódium);
• hostýnská vodní nádrž s přilehlým penzionem Ovčárna;
• větrná elektrárna;
• památníky prvního, druhého a třetího odboje;
• kramářské boudy – prodejní stánky;
• poutní domy určené zejména pro ubytování poutníků.

Poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie s titulem Bazilika minor

Nejvýznamnější objekt (bazilika) stojí na místě prastaré, mnohokrát upravované a zvětšované kaple, jejíž základní kámen byl posvěcen roku 1721. Hostýnský chrám je barokní jednolodní stavba elipsovitého tvaru. K presbytáři na bocích přiléhají čtyřboké útvary sakristií s oratořemi v patře. Hlavní loď je oválného půdorysu se západní vstupní částí, k níž se po bocích přimykají nakoso postavené hranolovité věže, původně ukončené barokními báněmi. Dnes mají podobu čtyřbokého jehlanu se zkosenými hranami.

Dnešní zařízení, převážně v duchu historického romantismu, pochází z poslední rekonstrukce kostela.
Původní přenosný hlavní oltář a otáčivý svatostánek z roku 1845 se po zavedení stálé duchovní správy a zvýšeného počtu komunikantů stal nedostatečný, byl proto nahrazen stabilním oltářem z pískovce. Na hudebním kůru byly původní varhany vyměněny za třímanuálové a v roce 1953 v Krnově přestavěny na čtyřmanuálové. V letech 1999-2003 byla provedena generální rekonstrukce.

Nevídaná Jurkovičova křížová cesta

„Roku 1903 byla vybudována ojedinělá křížová cesta, jejímž autorem je architekt Dušan Jurkovič. Jednotlivá zastavení jsou v Jurkovičově oblíbeném stylu valašské lidové architektury (obdobně jako stavby na Pustevnách). Cesta je situována severovýchodně od kostela. Tvoří ji třináct tvarově obměňovaných zastavení, která jsou rozmístěna nepravidelně do podkovitého tvaru. Od chrámu prvních osm zastavení klesá, deváté zastavení je postaveno na kamenné terase, následující zastavení stoupají zpět směrem k vrcholu.“

„Cesta je ukončena rotundou v areálu hřbitova, ve které je kamenný reliéf Kladení do hrobu. Jurkovičova křížová cesta byla budována postupně od roku 1904 až do druhé světové války. Mozaikové obrazy pro jednotlivá zastavení křížové cesty vytvářel v letech 1912 až 1933 malíř Jano Köhler. Vzhledem k tomu, že během let některé výjevy poničilo drsné hostýnské klima, byly mozaiky v letech 2009 až 2019 restaurovány restaurátorem Vojtěchem Paříkem,“ uvádí se o komplexu, který v naší kultuře nemá obdoby.