Maliny jsou bobulovité plody z čeledi Rosaceae. Původem pochází pravděpodobně z východní Asie, dnes jsou ale rozšířené po celém světě. Jsou ekonomicky významnou plodinou v mnoha oblastech světa. Ačkoli si představíme nejčastěji maliny růžové barvy, vyskytují se také jiná zbarvení (například žluté maliny). Maliny jsou zdrojem vitamínu C, železa a antioxidantů. Obvykle se konzumují čerstvé nebo součástí dezertů či jogurtů. Velice populární jsou také džemy. Největším producentem malin je Rusko, které vypěstuje až 125 000 tun malin ročně.
Jak rostou maliny?
Maliny rostou jako keř – jednotlivé výhony rostou asi dva roky. Podle druhu odrůdy mohou mít keře trny nebo ne. Většina odrůd malin produkuje ovoce až ve druhém roce (na jednoročním výhonu tedy ovoce neočekávejme). Jedná se o poměrně vysoký keř, který může měřit i více než 1,8 metru. Listy jsou složené a ozubené, podle druhu mohou být také chlupaté. Z bílých až růžově zbarvených květů se vyvíjí šťavnaté plody (červené, fialové, žluté, oranžové nebo dokonce černé barvy). Květiny jsou bohatým zdrojem nektaru, který přitahuje včely, které jsou zodpovědné za opylení.
Sklízení malin
Jádro křehkého ovoce zůstává na rostlině při sklizni, na rozdíl od jádra ostružin. Ačkoli se běžně označují jako „bobule“, ovoce je technicky agregovaným ovocem (malých kuliček), z nichž každý obsahuje jediné semeno.
Jak se rostlina množí?
Výhodou malin je to, že jsou velmi odolné vůči chorobám a škůdcům. Každý rok se z mateřské rostliny vytvoří nové výhonky, které když je ponecháte tak, jak jsou, budou napřesrok produkovat plody. Množení ale můžeme napomoct i tím, že budeme vytvářet řízky. Celkem existuje asi 200 druhů malin, ve velkém měřítku se ale pěstuje jen několik málo druhů. Malina roste v oblastech s mírnou zimou a poměrně studenými léty. Dobře se jí daří na úrodné a dobře odvodněné půdě. Lidé pěstují maliny jako zdroj potravy a pro lékařské účely.
Výživový obsah malin
Maliny jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, vitamínů C, E a B9 (kyselina listová) a minerálů, jako je mangan a hořčík. Vzhledem k nízkému obsahu kalorií jsou vhodné i do jídelníčku lidí, kteří se snaží zhubnout. Fytonutrienty z malin mohou být účinné při léčbě vysokého krevního tlaku a zánětu kloubů. Účinně působí také na funkci jater. Bylinkový čaj vyrobený z listů maliny lze použít k regulaci menstruačního cyklu. Malinový keton, sloučenina izolovaná z maliny, má uplatnění v kosmetickém průmyslu pro výrobu šamponů, pleťové vody, krémů a parfémů.
Maliny v kuchyni
Díky své sladké chuti, kterou si cela řada lidí oblíbila, jsou maliny velice oblíbeným ovocem. Konzumujeme je jen tak, nebo si z nich vyrábíme nejrůznější dezerty. Ti zručnější si mohou vytvořit například malinové makronky. Z malin lze ale vytvořit mnohem jednodušší dezerty, které zvládne každý. Maliny dále používáme na výrobu sirupů, marmelád a džemů. Pokud nemáte rádi semínka v malinových výrobcích, pak stačí, když maliny předem odšťavníte a džemy (či jiné výrobky) potom vyrábíte z malinové šťávy.
Malinový džem s mátou
Na přípravu tohoto džemu si připravte 500 g malin, ½ svazku máty, ½ sáčku želírovacího prostředku 2:1 a 250 g cukru krystal (nebo krupice). Maliny si rozmačkejte šťouchadlem na brambory. Přidejte želírovací prostředek, který jste smíchali se lžící cukru. Přiveďte k varu a jednu minutu povařte. Pak přidejte zbylý cukr a vařte ještě pět minut. Přidejte mátu a ještě minutu povařte. Pak plníme sklenice, otáčíme je dnem vzhůru a necháme vychladit.
Pečený francouzský toast s malinami
Pekáč o průměru cca 33×22 cm si vymažeme máslem. 240 g vánočky nebo briošek si nakrájíme na plátky. V míse si vyšleháme 4 velká vejce, 2 lžíce cukru krupice, 1 lžíci třtinového cukru, 2 lžičky vanilkového extraktu, špetku soli, 75 ml smetany ke šlehání a 300 ml plnotučného mléka. Plátky pečiva si naskládejte do pekáče a přelijte je mléčnou směsí. Přikryjte a nechte přes noc v lednici. Na druhý den plátky pečiva otočíme, aby se omočily v mléce. Poté je přesypeme směsí, kterou jsme si připravili smícháním ¼ hrnku hladké mouky, 3 lžic třtinového cukru, 3 lžic másla, 1 lžičky skořice, špetky čerstvě strouhaného muškátového oříšku. Pečeme na 180 °C asi 45 minut. Podáváme posypané čerstvými malinami a posypané cukrem moučka.
Malinový dresink (vinaigrette)
Tento dresink je vhodný na ovocné i zeleninové saláty. Připravíte ho jednoduchým rozmixováním následujících surovin: 1,5 hrnku malin, ½ hrnku olivového oleje, ¼ hrnku červeného vinného octa, 1 malé šalotky, 1 lžičky dijonské hořčice,¼ lžičky soli a pepře. Po vychlazení můžeme podávat.
Zeleninový salát s malinami
Příprava tohoto salátu je velice jednoduchá. Nastrouhejte si 200 g červeného zelí, 200 g bílého zelí a 100 g mrkve. V jiné míse smíchejte ¼ hrnku připraveného malinového vinaigrette (viz výše), 3 lžíce majonézy a ¼ lžičky pepře. Zeleninu promícháme se zálivkou a ozdobíme čerstvými malinami (potřebujeme asi tak dvě hrsti).
Citronáda s malinami
Připravte si tento skvělý letní nápoj! 2 kg čerstvých malin dejte do mixéru a rozmixujte. Poté sceďte přes plátýnko, abyste se zbavili všech semínek. Do malinové šťávy přidejte asi 600 ml citronové šťávy a 1200 g cukru krupice. Vaříme pod bodem varu (nesmí se vařit!), aby se cukr rozpustil. Pokud víte, že tuto směs nestihnete spotřebovat, naplňte ji do sklenic a otočte je dnem vzhůru. Poté už stačí jen smíchat stejné množství citronády s tonikem nebo zázvorovou limonádou, doplnit ledem a podávat.
