Znát ho můžete jako Anýz vonný nebo také bedrník anýz (Pimpinella anisum). Jde o jednoletou bylinu čeledi miříkovitých (Apiaceae), jejíž původní domovinou je Středozemí a některé oblasti malé Asie. A pěstování anýzu není vůbec složité.
Není příliš vysoký – dorůstá jen asi 30-60 centimetrů výšky, takže se vám na zahrádce vejde prakticky kamkoliv. Je ceněn zejména pro výraznou chuť svých semen, a to už od starověku, kdy byl přidáván do celé řady pokrmů. Ale využít lze i jeho listy, skvěle doplní a provoní třeba ovocné saláty, omáčky nebo třeba polévky.
Pěstování
Semena této bylinky můžete na záhon vysít prakticky po celou vegetační sezónu, nejlépe se mu však bude dařit při výsevu od března do dubna. Vysijte je přímo na záhon a to v rozestupech 15 až 20 centimetrů. To je opravdu důležité, protože anýz všeobecně nesnáší přesazování. Skončit by měl v hloubce 10 až 20 mm. Prvních rostlinek se dočkáte asi po třech týdnech. Ale pozor – jsou velmi náchylné na prorůstání plevelů, takže je nezapomeňte těchto nepříjemností opravdu důkladně zbavovat.
Postupujte však velmi opatrně. Malé semenáčky jsou k poškození značně náchylné a leckdy se už nevzpamatují. Samotná nať se vytváří až po vyzrání pozemní listové růžice. Pokud jste anýz naseli příliš hustě, počkejte s jeho vyjednocením právě do tohoto období. Nechte nať dorůst do výšky asi 10 centimetrů a poté slabší rostlinky jednoduše odstraňte. Jak jsme už psali výše, přesazovat je nemá cenu. Mezi nejsilnějšími anýzy by pak mělo zůstat alespoň 15 centimetrů volného místa.
Kde se bude anýzu líbit nejvíce?
Za vděk vezme zejména slunečným stanovištěm, lehčí půdou (nejlépe vylehčenou pískem) a potřebovat bude také dostatek vápníku. Do zeminy se proto nebojte přimíchat třeba drcené vaječné skořápky nebo sáhnout po některém z komerčních hnojiv. Nesnáší naopak hnojení čerstvou mrvou.
Záhonky pravidelně zbavujte plevele a jejich povrch udržujte nakypřený. Květů se dočkáte v červenci nebo v srpnu, během opravdu teplého léta však leckdy už do dvou měsíců od výsevu – chcete-li sklízet semena, počkejte, až na okolících vyzrají. K ruce si vezměte plachtu a nůžky, protože semena ráda padají na zem, což by byla škoda.
Anýz poté usušte a skladujte v temnu a suchu, aby jeho plody neztratily své ceněné léčivé účinky. Sušení by mělo zpočátku probíhat přímo na okolících, ty zavěste na vzdušném a suchém místě a dejte pod ně plachtu – to kvůli vypadávání semen. Později dosušte i semena samotná. Hodit se vám budou do pečení, ale třeba i pro přípravu osvěžující limonády nebo k přípravě asijských pokrmů. Čerstvou nať pro přímou potřebu pak sklízejte zejména na jaře. Poté už je tuhá a až příliš aromatická, leckdy s hořkou příchutí. Hodí se zejména do nejrůznějších salátů, ale také do polévek nebo třeba omáček.
