Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) byla již našimi předky považována za rostlinu léčivou. Sbírali ji zejména na přípravu čaje i obkladů, i jako krmivo pro domácí drůbež. Staří Egypťané používali kopřivy k léčbě artritidy a bolesti zad, zatímco římští vojáci si ji otírali o sebe, aby zůstali v teple. Její vědecké jméno Urtica dioica, pochází z latinského slova uro, což znamená „hořet“, protože její listy mohou při kontaktu způsobit dočasný pocit pálení. Listy mají vlasové struktury, které bodají a také způsobují svědění, zarudnutí a otok. Jakmile je však zpracovaná na doplněk, sušená, lyofilizovaná nebo vařená, může být kopřiva bezpečně zkonzumována.
Nutriční obsah kopřiv
Listy i kořeny kopřivy obsahují širokou škálu živin. Z těch nejdůležitějších jmenujme vitamíny A, C a K a několik vitamínů B. Z minerálů jsou to vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík a sodík. Významný je také obsah následujících tuků: kyselina linolová, linolenová, palmitová, stearová a olejová; a obsah všech esenciálních aminokyselin. Z pigmentů obsahuje kopřiva beta-karoten, lutein a další karotenoidy.
Antioxidační působení kopřivy
Mnohé z obsažených živin působí uvnitř našeho těla jako antioxidanty. To jsou látky, které pomáhají bránit buňky před poškozením volnými radikály. Volné radikály do svého těla získáváme jídlem, které jíme, kosmetickými přípravky, které používáme, vzduchem, který dýcháme apod. Poškození způsobené volnými radikály je spojeno se stárnutím, rakovinou a dalšími škodlivými chorobami.
Protizánětlivé vlastnosti
Zánět je způsob, jak se lidské tělo uzdravuje a bojuje s infekcemi. Chronický zánět však může způsobit značné poškození. Kopřiva obsahuje celou řadu sloučenin, které mají protizánětlivé vlastnosti a mohou tak redukovat zánět. Toto vedlo starověké Egypťany k použití kopřivy v boji s artritickými bolestmi.
Kopřiva a prostata
Asi polovina mužů nad 51 let má problémy se zvětšenou prostatou. Nemoc se nazývá benigní hyperplazie prostaty. Vědci si nejsou jisti, co ji způsobuje. Pravdou ale je, že tato nemoc znepříjemňuje močení. Kopřiva může zabránit přeměně testosteronu na dihydrotestosteron, což vede k tomu, že velikost prostaty se snižuje. Extrakt z kopřiv pomáhá léčit dlouhodobé i krátkodobé problémy s močením, a to bez vedlejších účinků.
Lék na sennou rýmu?
Senná rýma je alergie, která zahrnuje zánět sliznice nosu. Kopřivy považujeme za přírodní léčbu tohoto problému, a to díky protizánětlivým účinkům (zánět může vyvolat sezónní alergie). Avšak účinky, díky kterým kopřiva zastuvuje imunitní buňky v uvolňování chemikálií způsobující projevy senné rýmy, jsou jen velice nízké.
Kopřiva a krevní tlak
Asi jedna třetina lidské populace má vysoký krevní tlak. Jakkoli se může zdát, že v podstatě nejde o nic vážného, není tomu tak. Dlouhodobé zvýšení krevního tlaku vystavuje postižené osoby riziku srdečních chorob a cévních mozkových příhod, které patří mezi hlavní příčiny úmrtí na celém světě. Kopřiva stimuluje produkci oxidu dusnatého, který uvolňuje svaly krevních cév a pomáhá jim rozšiřovat se. Jsou tak průchodnější.
Kopřivy a vaření
Při sklízení a následné práci s kopřivami používejte tlusté rukavice, abyste se nepopálili. Ačkoli dnes je její použití omezeno na přípravu kopřivového čaje a velikonoční nádivky, dříve byla kopřiva používána zcela běžně. I dnes ji můžete zařadit do celé spousty vařených pokrmů. Kopřivy mají chuť podobnou špenátu a mohou být také používány jako jeho náhražka. Při vaření je důležité pořádně očistit listy (samozřejmě se snažíme sklízet rostliny tam, kde je nejmenší pravděpodobnost jejich znečištění, nikdy ale nevíme, jaké zvíře se poblíž nich vyskytovalo).
Jak vařit s kopřivami?
Po omytí můžete již otrhat listy od stonku. Stonek se nepoužívá, je příliš tvrdý. Rychlým blanšírováním v horké vodě můžete zničit nepříjemná „žihadla“, která by nás při konzumaci podráždila. Stačí opravdu krátce povařit, dlouhým vařením budou listy příliš zvadlé a ztratí svou chuť, texturu a živiny. S vařenými listy kopřivy zacházejte stejně jako s vařenými listy špenátu. Nejprve z nich vytlačte vlhkost. Poté můžete přidat do smetanových omáček, připravit z nich polévky, zamíchat ji do rizota nebo vajec při příprave omelety.
Velikonoční nádivka
Každý má svůj vlastní recept na vynikájící velikonoční nádivku, nebo také velikonoční hlavičku. Začít můžete například tak, že sedm rohlíků (starých jeden až čtyři dny) nakrájíte na kostičky a namočíte ve 200 ml mléka. Poté je zlehka vymačkáme, přebytečné mléko slijeme. Žloutky ze šesti vajec vyšleháme s rozpuštěným máslem (30 g), uzeným masem (300 g) nakrájeným na kostičky, dvěmi hrstmi kopřivových listů, jednou lžící pažitky nasekané najemno, jednou lžící nasekané petrželky a půl lžičkou kypřícího prášku. Osolíme, opepříme a přidáme špetku muškátového oříšku. Vmícháme i namočené rohlíky. Úplně nakonec vmícháme sníh připravený ze šesti bílků a směs dáme do pekáčku vymazaného máslem. Pečeme na 200 °C asi 30 minut.
Kopřivový čaj
Kopřivové listy (několik listů, množství, které vám vyhovuje poznáte postupem času) přelijeme vroucí vodou a necháme 15 minut louhovat. Po přecedění můžeme popíjet – klidně i studené.
Kopřivová polévka
Jednu cibuli nakrájíme najemno a osmahneme na jedné lžíci másla. Až je cibule zlatavá, přidáme dvě až tři brambory, oloupané a nakrájené na malé kostičky. Minutu je opékáme, poté zalijeme 500 ml vývaru – drůbežího nebo zeleninového. Přivedeme k varu, poté snížíme teplotu a vaříme, až jsou brambory měkké. Přidáme 200 g kopřivových listů a odstavíme. Po chvíli rozmixujeme dohladka. Podáváme zjemněné smetanou, nebo i bez ní.
