Můžeme ho znát také jako sorghum (Sorghum Moench) a jde o rostlinu, která v budoucnu v našich krajích velmi pravděpodobně nahradí brambory a kukuřici. Pěstování čiroku je totiž mnohem snazší, navíc je výživnější. Takže i když jsou tyto potraviny u nás tak populární, nejspíš budeme muset časem přejít z kvantity jednoduše na kvalitu.
A co to vlastně ten čirok je? Jde o obilovinu z čeledi lipnicovitých (Poaceae) a u nás se dnes běžně používaná k výživě lidí i zvířat. Pochází z teplejších oblastí, nejlépe se jí tedy daří v teplém a horkém klimatu – v Indii, Číně, Mexiku a Africe. Ovšem vzhledem ke globálnímu oteplování je velmi pravděpodobné, že za několik desítek let získá optimální podmínky ke svému růstu i u nás.
Pěstování čiroku: na co nezapomenout?
Čirok by měl být v každém případě pěstován na lehkých, suchých, ale přitom opravdu úrodných půdách. Má rád teplo, ale občasné snížení teplot mu nevadí. Mnohem větším problémem je v jeho případě přemokření. Nesnáší dlouhotrvající deště ani příliš vydatnou zálivku. I z toho důvodu musí půda, ve které roste, opravdu dobře odvádět vodu.
Je dokonale přizpůsoben delším období sucha právě díky oblastem, v nichž se přirozeně vyskytuje. A čemu za to vděčí? Zejména tomu, že má opravdu dobře vyvinutý kořenový systém, za pomoci něhož odebírá vodu i z hlubších částí půdy, kam jiné rostliny a obiloviny zejména obvykle nemají přístup. Toto šikovné hospodaření s vodou mu pomáhá přežít i velmi dlouhá období sucha. Neumírá při nich, jen se ukládá k odpočinku, takže i když jsou jeho zelené části na první pohled suché, ve skutečnosti se zazelenají při první větší vydatnější dešťové srážce.
Čirok je také značně odolný vůči chorobám a škůdcům, což z něj činí dalšího skvělého adepta pro pěstování v ČR. Nepotřebuje tolik postřiků a dalších chemických látek, často je tedy bez větší námahy nabízen i jako biopotravina.
A kdy ho vysít? Nejlépe po 20. květnu, tedy ve chvíli, kdy se teplota půdy pohybuje kolem 14–15 stupňů C. V teplé půdě dochází k rychlému vyklíčení čiroku a samozřejmě i rychlejšímu růstu sazeniček. Příliš brzkým výsevem si tedy nepomůžeme, spíše naopak.
Kde všude se dá čirok použít
Zrno lze zpracovat na krupici i mouku, jež se už dnes používá k výrobě koláčů, sušenek, těstovin, krekrů nebo chleba. Dokonce z něj lze vyrobit i alkoholické nápoje (podobně jako z brambor). Listy pak najdou své uplatnění zejména při produkci krmiva pro skot nebo jako zelené hnojení pole.
Je také dobré vědět, že potraviny z čiroku jsou vhodné i pro osoby trpící celiakií a dalšími zažívacími obtížemi. Čirok se tak řadí po bok takovým bezlepkovým stálicím jako je rýže, kukuřice, proso a pohanka. Jeho pěstování vzhledem ke stále se zvyšujícímu poštu těchto diagnóz tak nemusí být vůbec špatný nápad.
