Codex gigas, největší rukopisná kniha (kodex) světa, bude motivem pěkného pěšího výletu z Vrbatova Kostelce do Chrasti u Chrudimi v Pardubickém kraji. Trasa dlouhá asi jen deset kilometrů povede po naučné stezce Chrastecka příjemný údolím potoka Žejbra. Kromě malebných scenérií turisté uvidí pěkný kostelík posazený pod skalním útvarem a dále monumentální kostel svaté Markéty v Podlažicách. Návštěva muzea s přesnou kopií Codexu gigas bude vyvrcholením cesty.
Kde byl ručně sepsán Codex gigas
Krásná příroda, zajímavá historie a pár zdravých kilometrů čeká na turisty po cestě z Vrbatova Kostelce do Chrasti u Chrudimi. Výlet svou malebností a vyvrcholením překvapí nejen turisty ze vzdálenějších regionů, ale možná i místní. Není zase tak rozšířené vědomí, že největší ručně psaná kniha světa, Codex gigas (v překladu „Obrovská kniha“), byla sepsána v benediktinském v klášteře v Podlažicích poblíž Chrasti u Chrudimi. Ani to, že její dokonalá kopie +výstavní expozice se nacházejí v chrasteckém zámku.
Vrbatův Kostelec: Zastávka na znamení
Cesta Chrasteckem začíná ve Vrbatově Kostelci, což je obec na železniční trati z Pardubic do Havlíčkova Brodu (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 238). Je třeba zvolit osobní vlak a po výzvě zmáčknout tlačítko zastávka na znamení. S cestujícími komunikuje vlakový automat. Obvykle z vlaku vystupují i jiní turisté a rovněž cykloturisté, protože Vrbatův Kostelec je dobrým výchozím bodem pro mnohé cesty regionem.
Hledat a hlídat značku
Pod vlakovou zastávkou je rozcestník turistických cest. Od vlakové zastávky je třeba odbočit nejprve na zelenou, a po pár desítkách metrů vlevo na modrou značku. Klikatí se mezi domky a pak trochu nepřehledně klesá po louce a po okraji lesa. Asi v polovině viditelné vzdálenosti odbočuje vlevo do lesa.
Pak už je cesta značena dobře. Prochází malebnou scenérií, a protože vede po naučné stezce, je vybavena poučnými panely. Je třeba stále se držet modré značky a nepřekračovat potok Žejbro, i když k tomu lákají různé brody a lávky. Vodní tok musí být stále vlevo. Velké žulové balvany v potoce pocházejí z období před 250 až 300 miliony let.
Skála a Podskala
Tak se turisté dostanou do bezprostřední blízkosti přírodního útvaru, opukové skalní stěny jednoduše zvaná Skála, kde je na louce pod ní (tak zvaná osada Podskala) kostel svatého Jana Křtitele. Mohutná skalní stěna údajně pochází z doby před 90 miliony let. Ve středověku tu stávala kaple, ve které měl být pochován vladyka Vrbata. Ten nedalekému klášteru v Podlažicích věnoval svůj majetek. Původní objekt nahradil kostelík.
Podskala byla dlouhá léta poutním místem a v 19. století tu vyrostly malé lázně. Podskala si totiž získala věhlas i svými prameny. Ještě před založením benediktinského kláštera v Podlažicích přišli na toto místo mniši. Geologické průzkumy ukázaly, že se v Podskale vyskytovalo zlato a historici se domnívají, že zde vzácný kov rýžovali právě benediktinští bratři.
Rybník zdáli viditelný
Modrá značka vede po asfaltové komunikaci, pak několik metrů po silnici a vzápětí odbočuje vpravo. Dovede na hráz Horeckého rybníka. Je pěkný, velký, pořídí se zde mnoho krásných fotek, ale koupání to není. Je to chovný rybník.
Na hrázi je třeba zvýšené pozornosti. Je třeba opustit modrou značku a dál jít po zeleně značené naučné stezce. Ta dovede k dominantě místa, červenému chrámu svaté Markéty.
„Zbudován na místě bývalého benediktinského kláštera Podlažice založeného ve 12. stol. Výstavba chrámu v barokním slohu započala roku 1696. Vysvěcen byl roku 1721. Trojlodní bazilika se dvěma věžemi v průčelí,“ podává nejstručnější informaci portál mapy.cz.
„Původní klášter sloužil až do jeho zničení během husitského tažení do východních Čech v roce 1421. Do širšího povědomí se však dostal díky dochované knize Codex gigas . Jedná se o největší rukopisnou knihu světa,“ píše se zase ve Wikipedii. Ale na Codex Gigas je ještě čas.
Od kostela svaté Markéty je třeba po zelené naučné se vrátit na modrou turistickou a po ní pokračovat směrem ke Chrasti. Cesta vede krásným lipovým stromořadím až k zámeckému parku. Ten je nutno projít (atraktivní stromové loubí).
V průjezdu hned za vstupem z parku (vlevo) je vchod do zdejšího muzea. A tam je skryta kopie největší rukou psané knihy světa. „Je to nejenom přepis celé bible, ale obsahuje i Kosmovu Kroniku českou, řadu různých traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, zaklínadla a všelijaké dobové záznamy,“ uvádí se o Codexu Gigas.
„Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg a odhaduje se, že na výrobu potřebného pergamenu bylo spotřebováno 160 kůží oslů či mezků,“ můžeme se dočíst už doma, když budeme o Codexu Gigas shánět informace předem.
- Záměrem autora kodexu bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“.
Na nádraží cesta dlouhá…
Po prohlídce se turisté vydají do městečka Chrasti. Na náměstí je restaurace, kde jedině je možno poobědvat. Občerstveni se vydají na závěrečnou, nejméně příjemnou cestu – po modré značce k vlakovému nádraží. Jsou to asi dva kilometry, které celou trasu zaokrouhlí na deset kilometrů.
