Kortizol je hormon, vytvářený v nadledvinách. Vzhledem k tomu, že k jeho nadměrnému vylučování dochází především ve stresových situacích, získal si označení stresový hormon. Kortizol patří mezi nejdůležitější hormony v těle vůbec.
Hormon kortizol patří společně s kortikosteronem do skupiny glukokortikoidů. K vylučování tohoto hormonu dochází v průběhu dne, přičemž v největší míře především v ranních hodinách, naopak večer dochází k vylučování kortizolu nejméně. Hladinu kortizolu mění celá řada vlivů, od teploty přes hmotnost, zdravotní stav až po duševní rozpoložení.
Funkce kortizolu
Kortizol patří mezi nejdůležitější hormony v těle, jelikož má řadu funkcí. Podílí se na rozkládání bílkoviny, reguluje imunitní systém nebo pomáhá udržovat krevní tlak na ideálních hodnotách. Kortizol je vlastně regulátorem v mnoha oblastech, je důležitý především proto, že dokáže reagovat na okolní vlivy. V případě potřeby (energetická náročnost, zátěž) se postará o zvýšení hladiny krevního cukru a zabrání tak problémům z důvodu nedostatku energie. Kortizol umí také imunitní systém záměrně snižovat, a to v případech silných projevů imunitního systému – alergické reakce apod.
Vysoká hladina kortizolu
Kortizol pomáhá našemu organismu zvládat obtížné situace, ať už psychického či fyzického rázu. Ve větší míře by však tento hormon měl být vylučován právě jen v krizových situacích. Pokud hladina kortizolu vysoká dlouhodobě, dochází ke vzniku problémů se svalovou hmotou i kostmi, navíc je paradoxně samotným zdrojem stresu. Vysoká hladina kortizolu totiž v praxi znamená nízkou hladinu testosteronu. Právě testosteron však pomáhá zlepšit náladu a bojovat se špatným psychickým stavem. Vysoký hladina kortizolu může způsobit i další komplikace – vysokou hladinu krevního cukru, vysoký tlak, obezitu, růstové potíže ad.
Cushingův syndrom
Onemocnění, které s hladinou kortizolu přímo souvisí, nalezneme pod označením Cushingův syndrom či Cushingova choroba. Ačkoliv se vyznačuje vysokou produkcí kortizolu v nadledvinách, může jít o onemocnění na úrovni mozku. Nadledviny jsou totiž řízeny hypofýzou a ta zase dostává impulzy z hypotalamu. V takovém případě jde o Cushingovu nemoc, pokud je nadměrná tvorba kortizolu způsobena vlivem samotných nadledvin, označuje se jako Cushingův syndrom. Toto onemocnění bývá způsobeno nadměrným užíváním kortikoidů, nádorem hypofýzy nebo nadledviny, svou roli hraje také genetika. Hlavními projevy tohoto onemocnění je rapidní přibírání na hmotnosti, vznik hrbu, výskyt strií, ztráta vápníku, vysoký krevní cukr ad.
Kortizol je opravdu důležitým hormonem, který pomáhá řídit náš organismus a přidat tam, kde je potřeba. Je však třeba mít na paměti, že zvýšená produkce kortizolu s sebou nese velké zdravotní problémy. Hladinu kortizolu si proto hlídejme a v případě jakýchkoli problémů kontaktujme lékaře.