Imunitní systém obsahuje několik důležitých součástí, díky kterým může plnit svou obrannou funkci. Jednou z nich jsou bílé krvinky (leukocyty). Dokážou kontrolovat pronikání a působení nežádoucích mikroorganismů a účinně odstraňovat nejrůznější infekce. Co se děje, když se jejich počet sníží?
Bílé krvinky mají tedy v lidském těle velmi zásadní úlohu. Blokují, omezují a ničí bakterie, viry a další patogeny, a to i včetně nádorových buněk. Vznikají zejména v kostní dřeni a rozeznáváme několik druhů. Hlavním rozlišením je dělení na monocyty (tvoří zhruba 2–8 % celkového počtu bílých krvinek), lymfocyty (tvoří zhruba 25–30 % celkového počtu bílých krvinek) a neutrofily (tvoří zhruba 60–70 % celkového počtu bílých krvinek). 
Nedostatek bílých krvinek – příčiny
Odborně se sníženému počtu bílých krvinek říká leukopenie. Příčin tohoto stavu může být celá řada a vždy úzce souvisí s primárním problémem – s nedostatkem bílých krvinek se můžeme potýkat např. po prodělání virové infekce, případně se jedná o následek cytostatické léčby nebo radioterapie. K poklesu hodnot dochází také při onemocněních imunitního systému. Z uvedených informací vyplývá, že se může jednat o nárazový problém, který po určité době pomine, nebo o chronický stav, který s sebou přináší i velmi závažné důsledky.
Pokles je zpravidla zaznamenaný vždy u konkrétního druhu leukocytů. Podle toho se následně odvíjí také pojmenování takových obtíží: lymfocytopenie (málo lymfocytů), neutropenie (málo neutrofilů), monocytopenie (málo monocytů).
- Lymfocytopenie – např. u vrozených imunodeficiencí, útlumu dělení buněk (vedlejší účinek některých léků), nemocí z ozáření, typicky u nemoci AIDS
- Neutropenie – např. u chemotarepie
- Monocytopenie (poměrně vzácné) – např. při léčbě kortikoterapií
Nedostatek bílých krvinek – projevy a příznaky
Ať už jde o jakýkoliv typ nedostatku bílých krvinek, mají jeden společný projev, a tím je – náchylnost vůči infekcím a těžký průběh onemocnění. Tělo se totiž bez potřebného počtu leukocytů neumí efektivně bránit, imunitní systém nefunguje správně. V těch nejzávažnějších případech může tento stav vést až k smrti. V obecné rovině se dále hovoří o nadměrné únavě a celkovém vyčerpání, bolestech svalů a kloubů.
Opačný stav – zvýšený počet leukocytů
Opakem je stav, kdy se leukocyty v těle tvoří nadměrně – leukocytóza. Obecně se tak děje při probíhajícím zánětu v těle. Opět je potřeba zjistit, jaká složka mění svůj počet. Podle toho pak lze vypátrat i příčinu. Pokud se například zvyšuje hodnota neutrofilů, může za to bakterie, proti které je vhodné nasadit antibiotika. Na virového původce pak ukazují zvýšené lymfocyty. Velký výskyt leukocytů je jedním z projevů leukémie.
