Titanová běloba neboli oxid titaničitý patří mezi jedno z nejrozšířenějších „éček“. Používá se téměř všude. K čemu slouží, jaký je její vliv na lidský organismus a kde všude se vyskytuje? Na to se zaměříme na následujících řádcích.
Titan patří mezi nejrozšířenější kovy, které se nachází v zemské kůře. Oxidy pak patří mezi nejstabilnější sloučeniny tohoto kovu, a vyskytují se ve třech modifikacích jako brookit, anatas či rutil. Poslední zmiňovaný rutil neboli oxid titaničitý či titanová běloba je nejpoužívanější práškovou formou zmíněného oxidu. Jedná se o jemný prášek, který je bílý a současně je nejkvalitnějším bílým pigmentem. Proto se používá v potravinářství i průmyslu a slouží jako bělicí prostředek.
Jedná se o bílé barvivo, které je neprůhledné a nerozpouští se ani ve vodě ani v alkoholu. Vyskytuje se i v přírodě, a to v krystalické formě v minerálech. Oxid titaničitý můžete vidět například na písečných plážích.
Titanová běloba se používá v potravinářství i průmyslu
Díky své schopnosti bělení se oxid titaničitý používá v mnoha odvětvích. Běžně se používá například při výrobě barev, ve sklářském či keramickém průmyslu, při výrobě kosmetiky, ale také v potravinářství. V potravinářském průmyslu se označuje jako E171 a používá se k bělení mléka, sýrů, přidává se také do omáček či žvýkaček.
Oxid titaničitý ve žvýkačkách i zubní pastě
Titanovou bělobu najdete v podstatě ve všech žvýkačkách a objevuje se i v zubních pastách. Tím ale výčet výrobků, se kterými běžně přijdete do styku, nekončí. Tento oxid najdete také v bílých bonbonech, želé, cukrovinkách, džemech nebo krmivech pro zvířata. Kromě bělicího účinku totiž slouží také jako ochrana proti slunečnímu záření pří skladování v průhledných potravinových obalech.
Vliv na zdraví
Titanová běloba patří mezi nejrozšířenější „éčka“ vůbec. Látka označovaná jako E171 se v potravinářském průmyslu používá ve velké míře, protože má silný bělicí efekt a navíc podle většiny studií nemá negativní dopady na lidský organismus. Při ústním podávání nebyly zjištěny žádné negativní dopady, problém by však mohl nastat v případě vdechování. V takovém případě hrozí i poškození plic a podle některých výzkumů i zvýšené riziko vzniku nádorů. Vdechování titanové běloby však hrozí jen těm, kteří přijdou do styku s práškovou formou, tedy především v oblasti výroby. V potravinách a dalších výrobcích je běloba smíchaná s dalšími přísadami a vdechnutí tak nehrozí. Můžeme tak tuto látku považovat za bezpečnou.
Titanová běloba je všude kolem nás, ale nemusíme z ní mít velké obavy. Podle studií patří k bezpečnějším látkám, pokud však přicházíte do kontaktu s práškovou formou, dejte si pozor, abyste ji nevdechovali.
